Fallout 76 je hrou plnou rozporů – zevrubná recenze po stovkách hodin hraní

Pokud děláte neustále to samé, nikdy z toho nevznikne nic velkolepého. Takto marketingový ředitel Bethesdy, Pete Hines, odůvodňoval rozhodnutí, proč se studio v podobě Falloutu 76 vrhlo na titul tak odlišný od jeho dosavadních děl. Po desetiletích tvorby veleoblíbených singleplayerových RPG značek Fallout a Elder Scrolls se tvůrcům zkrátka zachtělo vrhnout se na něco nového. Za to zasluhují respekt, protože zařazení Fallout 76 do žánru online survivalu vyvolalo u dlouholetých fanoušků série i tvorby Bethesdy obecně značně kritické ohlasy až zděšení.

Jenže ve chvíli, kdy se rozhodnete k tak odvážnému kroku, musíte být také připraveni odřezat staré větve. Ne vždy se totiž dají nové myšlenky připravit způsobem, na který jste roky zvyklí. Aniž bychom se zatím dotkli obsahu, má Fallout 76 po technické stránce řadu závažných problémů. Stejně jako Fallout 4 a Skyrim totiž hra běží na starém a podle mnohých nepříliš dobrém Creation enginu, který je přitom jen další vývojovou fází 21 starého Gamebryo enginu, jenž Bethesda používá od dob The Elder Scrolls 3: Morrowind. Mimochodem, nechce se ho vzdát ani ve Starfieldu, který má přitom vyjít až ve dvacátých letech.

Technologie z časů dávno minulých

To, že tento podvozek není vhodný pro moderní RPG s otevřeným světem, natožpak s nově zavedenou online komponentou, vám dá Fallout 76 sežrat od samého začátku. Autoři sice pozvedli modely postav a světelné efekty na vyšší úroveň, ale v porovnání s moderní herní produkcí vypadá Fallout 76 zoufale zastarale. Tento dojem je navíc podtržen tím, že často dochází k pozdnímu nahrání objektů a textur. Občas dokonce hra nezvládne ani to, a tak se proběhnete po cestách zcela bez textur nebo kolem skal, jež sestávají z několika málo polygonů. Objekty jako kameny, kmeny nebo dokonce nepřátelé často poletují ve vzduchu. Ragdoll systém se u pokořených nepřátel stará o prazvláštní kreace, které jsou místy vtipné, ale celkově hází klacky pod nohy tomu, čemu se dnes moderně říká „imerze“, tedy schopnost hry pohltit vás. Vrcholem technických problémů jsou potom nahodilá úmrtí, která vaše postava znenadání utrpí, a to i s plnými životy.

Možná by se leccos z toho, zejména pak horší grafická kvalita, dalo odpustit, kdyby byl Fallout 76 optimalizován pro slabší počítače a jeho výkon byl zcela bez problémů. Jenže ani to neplatí. Pravidelně dochází k propadům framerate a nezřídka hra zcela zamrzne. A to nejen při prozkoumávání rozlehlého světa, ale třeba i při otevřené mapy či PipBoy menu. Nejhorší na tom je, že se tak děje i na vysoce výkonných počítačích osazených grafickou kartou GeForce 2080 Ti.

Kromě grafického enginu je na každém rohu Falloutu 76 patrné, že tvůrci pouze vzali své vyzkoušené singleplayerové jádro a vsadili do něj online dobrodružství, aniž by si přitom uvědomili skutečnost, že multiplayerové zážitky mají do značné míry odlišné nároky. Výrazným příkladem je bojový systém. Se svou strnulostí, kdy se hráč brání disponibilními zbraněmi proti všemu, co postapokalyptický svět nabízí, působí jako vyvržený v čase. Bez jakékoliv formy krycího systému, bez možnosti úhybných nebo obranných manévrů zde zkrátka platí jen zákon silnějšího (nebo toho s nejvíce stimpacky).

Staré v novém příliš nefunguje

V singleplayerovém RPG, kde to ještě lze kompenzovat pomocí V.A.T.S., to může fungovat. Ale v online hře nelze zastavit čas, což V.A.T.S. do značné míry ubírá na spolehlivosti. Kromě toho je třeba si uvědomit, že Fallout 76 je laděn jako skupinová hra, ve které budete mít z logiky věci co do činění s větším množstvím nepřátel najednou. Pro osamělé vlky to často končí naprostou hektikou, kdy se jako jediná účinná strategie ukáže být útěk. Zde se Bethesda měla kupříkladu vytasit se systémem, který by počet nepřátel v oblasti dynamicky reguloval podle množství hráčů v okolí. Jistě, hra má být pro sólové hráče obtížnější, protože má motivovat ke kooperaci, ale toho se dá dosáhnout i jinak, než tím, že hráče předhodíte nesmyslné přesile.

Příliš nepomůže ani fakt, že bojový systém zápasí s problémem přesnosti. Zejména při pohledu z třetí osoby jsme pozorovali, že palba do nepřátel neměla efekt, přestože byla podle zaměřovače přesná. Tato chyba se vyskytuje zejména, když jsou nepřátelé v dosahu boje na blízko. Zcela paradoxně ji lze částečně minimalizovat tím, že budete pálit od boku, což by měl být přitom méně efektivní způsob.

Je skutečně politováníhodné, že Fallout 76 trpí podobnými technickými a mechanickými nedokonalostmi. Protože po obsahové stránce má hra co nabídnout, a to dokonce více než jsme – přiznejme si to – očekávali. Fallout 76 naštěstí není pustým sandboxem, ve kterém by si hráči museli sami tvořit zábavu. Namísto toho na ně čekají spousty questů s místy více, jindy méně povedenými příběhy. Zejména hlavní příběhová linka je skutečně poutavá, protože se točí kolem hledání zbylých atomových hlavic a hledání důvodů liduprázdné Západní Virginie.

Svět, který potřebuje objevit

Rozhodnutí vývojářů rezignovat na NPC postavy je zakotveno nejen v designové myšlence, kdy každý člověk v pustině má být jiný hráč. Kromě toho se kousek po kousku dozvídáte, že zmizení těch, co přežili válku, souvisí se zjevením mysteriózního monstra. Příběh je přitom odvyprávěn prostřednictvím četných holopásků, které jsou výborně namluvené, poznámkových lístků či záznamů v terminálech. Pokud se s tímto způsobem vyprávění ztotožníte, dostane se vám skutečně hlubokého náhledu na osud někdejších obyvatel tohoto bohem zapomenutého kusu země.

Fallout 76 ukazuje, že v Bethesdě stále sedí nesmírně talentovaní scénáristé. Těm se v některých případech podaří i takový mistrovský kousek jako že si vytvoříte vztah s postavou, kterou znáte pouze nepřímo. Ať už je to Maria Chavez, která se se skupinou prvních pomocníků pokusila vyhudovat pro všechny lepší život. Nebo mladá inženýrka Abby, která tvrdě pracovala na systému upozornění proti hordám nepřátel. Ve všech těchto příbězích je patrný tragický podtón, když se dozvídáte o snech, nadějích a snahách lidí, kteří už pravděpodobně nežijí. Patrný je zejména tehdy, když někde narazíte na mrtvoly osob, o kterých jste se předtím tolik dozvěděli.

Tomuto způsobu vyprávění je ale třeba se dopředu oddat, protože ve chvíli, kdy budete ignorovat pásky a zápisky a půjdete pouze od úkolu k úkolu, bude vám Fallout 76 připadat nudný. Questy se totiž skládají z triviálních zadání typu „najdi, přines a zabij. A nutno přiznat, že tu přes výše uvedené zkrátka chybí důležitý aspekt každého RPG, a to jsou dialogy s postavami, pokud možno s možnostmi rozhodování a využitím předností vlastního charakteru. Přitom příležitosti k tomu, dostat do hry alespoň nějaké zajímavé dialogy by tu byly. Nejde sice o lidi, ale roboty. Někteří z nich jsou zajímavými charaktery, ale rozhovory s nimi příliš nepřesvědčí.

Výhodné skupiny, ale bez odladění

Vyvstalou díru, kterou Fallout 76 tímto tvůrčím rozhodnutím utrpěl, měli zalepit vlastní přátelé, s nimiž můžete vytvářet skupiny a společně vyrážet za dobrodružstvím. Se spojenými silami lze nejrůznější eventy a boje proti monstrům zvládat mnohem lépe. To funguje nejen v rámci vlastní skupiny, ale i při náhodných střetnutích v pustině velmi dobře. Pevně ustanovené skupiny mají pochopitelně tu výhodu že se mohou domluvit na rozdělování perků. Například bohatě stačí, když se do zamčených zámků umí dostat jeden člen skupiny. Ostatní mohou investovat do jiných důležitých schopností. Prostřednictvím sdílených perků navíc lze výhody přenášet i na kamarády.

Poněkud zvláštní je ale rozhodnutí, že si členové skupiny automaticky nedělí zkušenostní body. Namísto toho získá cenná XP pouze ten hráč, který skutečně způsobil nepříteli nějaké škody. Z tohoto pohledu tak není rozdíl mezi seskupenými a neseskupenými hráči. Ani questy nejsou nepochopitelně koncipovány pro skupinové plnění. Pokud jste s přáteli na stejné misi, musí každý splnit příslušný cíl sám za sebe. Nestačí tedy, aby například kýžený předmět sebral jeden člen skupiny.

Pro komunikace ve skupině slouží ve Falloutu 76 hlasový chat. Ten sice lze konfigurovat různými způsoby (oblast, skupina, server), ale důležité funkce jako „push-to-talk“ zcela schází. Alternativa ve formě textového chatu bohužel také chybí. Pro komunikaci s hráči, kteří voice chat nepoužívají, vám tak zbudou pouze emotikony, kterými se mnohdy nevyjadřuje úplně nejlépe. Na druhou stranu je občas nutné na konverzaci s ostatními zapomenout a věnovat se poslechu důležitých logů.

PvP se tu nenosí

Pakliže nepatříte mezi vyznavače kooperativního hraní a rád byste s ostatními spíše poměřili síly, musíme vás zklamat, protože Fallout 76 není pro účely PvP hraní zrovna koncipován. Ta možnost tu je, ale je zpracována tak, aby pokud možno co nejméně obtěžovala hráče, kteří se chtějí věnovat PvE hraní. Ve výsledku to znamená, že teprve tehdy, kdy opětujete útok nějakého hráče, spouští se PvP mechanismus. Myšlenka to v zásadě není špatná – mírumilovní hráči tak nemohou být šikanováni těmi krvelačnými. Na druhou stranu se ale dá velmi dobře zneužívat. Po útoku totiž máte všechen čas světa se připravit, dostat do dobré pozice a mocným úderem si vytvořit výhodu. Kromě toho Fallout 76 nenabízí žádný pořádný důvod, proč se do bojů s ostatními hráči pouštět. Snad jen lov hledaných zabijáků vás odmění určitou odměnou, která ale rovněž není kdovíjaká.

Ale i bez války mezi hráči je kromě questů a skupinové hry skýtá Fallout 76 spoustu aktivit. Zejména láká k prozkoumávání mapy se stovkami zajímavých míst, pochopitelně s úmyslem o nic nepřijít a posbírat všechno, co není napevno připevněné a co jeví alespoň zdání pozdější využitelnosti. Potřebujete totiž zásoby, abyste netrpěli hladem a žízní, neustále je třeba obstarávat si munici a pochopitelně spousty surovin pro řemeslo a stavbu základen.

V zásadě vás Fallout 76 do stavby kempu či základny nutit nebude. Pokud však ve hře strávíte nějaký čas, zjistíte, že se takové místo hodí. Máte zde vše, co potřebujete a také se sem můžete pomocí rychlého cestování kdykoliv přemístit. Na rozdíl od Falloutu 4 je možné zřídit základnu na jakémkoliv místě herního světa, což s sebou nese i strategické zvažování.

Kdo chce zřídit velké budovy, musí si nejprve obstarat stavební plány, protože až na pár základních dřevěných konstrukcí je třeba většinu stavebních možnost nejprve zpřístupnit. Kromě toho budete potřebovat nikoliv málo surovin nejrůznějších druhů. Proto je dobré, že prakticky vše lze rozložit na cenné prvočástice. V tomto ohledu však brzy narazíte na problém, kterým je nedostatek úložného prostoru. Kromě inventáře odvislého od síly máte k dispozici truhlu s prostorem maximálně 400 váhových jednotek. Vzhledem k tomu, že suroviny a vlastně všechno nějaký prostor, budete muset už po několika hodinách hraní začít uklízet.

Verdikt

S recenzí Falloutu 76 jsme si dali na čas, protože tuto hru opravdu není snadné hodnotit a neradi bychom učinili ukvapené závěry. Proto jsme v ní strávili stovky hodin a troufáme si tvrdit, že nyní dokážeme poskytnout zasvěcený verdikt. Na jednu stranu dokáže být Fallout 76 nesmírně zábavnou hrou, a to tehdy, pokud přistoupíte na jeho pravidla a pustíte se do rozplétání hlavního i vedlejších příběhů. Na druhou stranu je na hře už zatraceně znát, že je zastaralá, a to nejen po grafické stránce, ale z hlediska herních mechanismů. Když už se Bethesda pouštěla na neprobádané území, měla se soustředit i na tento aspekt a nebát se modernizovat. Takto to totiž má Fallout 76 velmi obtížné. Mnozí fanoušci série mu nedokáží z principu odpustit a nechtějí hru bez dialogů. Nové, Falloutem dosud nepolíbené hráče pak takový technologický brontosaurus těžko přiláká.

Fallout 76 – launch trailer

Fallout 76

6

Hodnocení

6.0/10

Klady

• Rozmanitý herní svět
• Flexibilní systém skillů
• Kooperace s přáteli včetně sdílených perků
• Komplexní systém craftingu a stavby základen

Zápory

• Technicky zastaralé
• Kostrbatý a hektický bojový systém
• Nepřímá prezentace příběhu
• Nevyvážený výkon

Radim Krýzl

Redaktor a hlavní recenzent serveru Gamebro.cz. Jinak vášnivý sběratel starých herních konzolí a her.