Recenze Werewolf: The Apocalypse – Earthblood

Hra, kterou dnes recenzujeme nebyla oznámena několik let dopředu, jak to často bývá a do mého hledáčku se dostala teprve před pár měsíci. Z prvopočátku jsem byl nadšený, jelikož se ve hře ujmete role vlkodlaka, což tak časté nebývá. Zatím jsme ve většině her mohli hrát pouze za druhou stranu, a to upírů. Další potěšující zpráva byla, že má celá hra zapadat do konceptu World of Darkness, z něhož je nejznámější hra Vampire: The Masquerade, což byla skvělá hra.

Další dobrou zprávou bylo, že na hře pracují vývojáři z Cyanide Studio. Sice se nejedná o studio, které by pracovalo na senzačních tří áčkových hrách, ale jejich hry jsou zajímavé a dokáží královsky bavit. Z jejich repertoáru můžeme znát třeba sérii Blood Bowl, nebo Loki: Heroes of Mythology, Of Orcs and Men či Call of Cthulhu, což rozhodně nejsou špatné hry.

Ale pak jsem viděl první gameplay záběry a moje nadšení dosti opadlo. Hodně jsem zvažoval, zda hru budu vůbec recenzovat a věnovat jí čas. Na základě všech skutečností popsaných výše jsem nakonec usoudil, že hře budu věnovat ten čas a připravím pro vás recenzi.

Ekologie vs. korporace

Příběh se točí kolem zlé korporace, která ničí planetu Zemi a proti nim je ekologicky přátelská skupina zahrnující i mocné vlkodlaky. Zlou korporací je Endron, která kromě využívání fosilních paliv, devastací lesů, znečišťování ovzduší a vody, také tajně zasahuje do vlastností člověka a v tajných základnách pracuje na projektu Earthblood. Ten z obyčejných vojáků dělá supervojáky, aby korporaci nikdo nemohl stát v cestě.

A naši eko přátelé se snaží matičku zemi udržet při životě a v rovnováze všech tří hlavních živlů. To znamená, že největšími nepřáteli je právě zlá korporace. Hráč se vžije do role právě jednoho z vlkodlaků této skupiny s jménem Cahal. Ve skupině pracuje i se svojí manželkou a malou dcerou.

Bohužel se vše trošku zvrtne a Cahal přichází o manželku, pak ve svém vzteklém běsnění zabije svého druha a na pár let se izoluje od skupiny i od své dcery. Při jedné z prací se jejich cesty opět spojí, a to opravdu na poslední chvíli.

K samotnému příběhu jsem řekl více než dost, je asi evidentní, že se nejedná o nějaký spletitý napínavý příběh, ale takové slušné béčko. Ve hře na vás čeká i spoustu dialogů a textů z nalezených zpráv, přeci jen se jedná o akční RPG. Nicméně nečekejte žádná velká rozhodování. Hra je čistě lineární záležitostí a jediné rozhodování u dialogů s nepřáteli je, jestli svoje běsnění vypustíte hned, nebo se nejdříve pokusíte získat nějaké informace či prozatímně kradmý postup dále.

Tři odlišné hry v jedné

Kromě grafického zpracování je problém i v jakémsi až příliš okatém vymezení kdy, co a jak budete ovládat či hrát. Hru bych rozdělil do tří fází, také se naše postava mění do tří forem života, a to vlkodlaka pro boj, vlka pro lepší stealth a člověka pro komunikaci. První formou hry je jakési RPG, většinou je to v polootevřeném světě na vaší základně, kde si sem tam můžete pokecat s dalšími členy skupiny sesbírat nějaký ty zprávy, nebo poslat duše padlých vlkodlaků zpět ke stromu života či zburcovat duše zvířat ve vedlejších úkolech. Občas se v této formě snažíte infiltrovat základnu nepřítele, než se dostanete do zakázaných oblastí.

To poznáme tak, že se náš hlavní hrdina začne automaticky plížit. V tu chvíli jsme ve druhé části hry, a to je stealth. Můžete být v lidské podobě využívat škrcení a mlácení na postupnou likvidaci nepřátel a někdy si pomoci kuší. V lidské podobě také můžete sabotovat dveře, kterými chodí posily, což sice nezamezí jejich příchod, ale ubere jim to zdraví. A v poslední řadě háčkujete počítače, abyste zpřístupnili nějaké dveře, nebo vypnuli kamery. V stealth části můžete využívat proměnu ve vlka, který je rychlejší a méně nápadný, také se dokáže protahovat ventilací či různými úzkými prostory. Pro odlákávání nepřátel či zastrašení těch nebojových, může využívat svůj štěkot, ale svoje zuby pro tichou likvidaci využít nedokáže. Proto i když chcete využívat kradmý přístup, tak budete muset měnit mezi těmito formami.

Třetí část hry začíná, když jste odhaleni, nebo zmáčknete tlačítko pro vypuštění svého vzteku. Hlavní hrdina se promění na vlkodlaka a začne krvavé běsnění. V boji využíváte lehké, těžké útoky, úhyby a s dostatkem vzteku i speciální útoky. Umělá inteligence nepřátel je na úrovní plácajícího dítěte, i když je různorodost nepřátel jedno z mála pozitivních věcí na hře. Ale pokud vás baví šílené rubačky s notnou dávkou krve a končetin, tak si tyto části budete užívat.

Silné zklamaní se střípkem naděje

Každý z těchto tří stylů hraní se aktivuje jen v daných prostorech, což působí hrozně, prostě jako kdybychom hráli hru předminulé generace. Věřím, že ještě na PS3 by se to řadilo mezi velmi dobré hry, ale to mohlo být tak před deseti lety. Netuším, zda tohle měli vývojáři v plánu, nebo vytáhli nějaký starý koncept, který jen ve své době nedodělali a nyní to chtěli jen vydat, aby to nepřišlo úplně vniveč.

RPG systém je také velmi strohý, ale to je dáno i délkou hry, která naštěstí není nikterak dlouhá. Za získané zkušeností body si můžete vylepšit nějakou schopnost pro danou formu či zpřístupnit nějakou dovednost na víc. Co můžeme pochválit je soundtrack, který skvěle pasuje do tohoto světa.

Pokud jste ale opravdu velkými milovníky vlkodlaků a světa World of Darkness, tak si přeci jen na tom něco najdete. Souboje mohou také někoho bavit a přepínání mezi vlkem a člověkem během tichého postupu jednu či dvě mise také trošku zabaví. Ale pokud nežerete vlkodlaky, tak bych se raději poohlédl po něčem jiném.

Werewolf: The Apocalypse – Earthblood

5

Hodnocení

5.0/10

Klady

• Dobrý Soundtrack
• Občasné světlé záblesky
• Rubačka v podobě vlkodlaka někoho může bavit

Zápory

• Grafické zpracování
• Fázovitá hratelnost
• Hloupá umělá inteligence

Matěj Pejsar