Recenze Mount & Blade II: Bannerlord – úsvit nového království
Foto: TaleWorlds Entertainment
Po dlouhém čekání v předběžném přístupu jsem se konečně dočkali plného vydání hry Mount & Blade II: Bannerlord, která kromě plné verze na PC přináší i konzolovou verzi, a právě tu jsme pro vás otestovali, jelikož se na PC už v předběžném přístupu jednalo o velmi dobrou hru a u té konzolové je to velká neznámá.
Trocha skutečné historie
První díl této vcelku úspěšné a známé značky vyšel již v roce 2008. Ihned si podmanil velké zástupy fanoušků, kteří strávili ve hře stovky a stovky hodin budování vlastních armád od úplně prťavé družiny. V roce 2010 jsme se dočkali takového rozšíření a zároveň vylepšení v podobě hry Mount & Blade: Warband.
Na plnohodnotné pokračování jsme čekali docela dlouho, jelikož vlastně až nyní vychází plná verze druhého dílu. Hráči na PC, ale již Mount & Blade II: Bannerlord mohou hrát skoro dva roky, jelikož v roce 2020 hra přišla s předběžným přístupem a dosti pravidelnými updaty se hra neustále vyvíjela.
Již první dojmy byly velmi kladné a jen se čekalo, kam až hru vývojáři dokáží dotáhnout. Jen je ve vzduchu otázka, jestli hra dokáže zaujmout hlavně konzolové hráče, jelikož delší vývoj je hlavně po grafické stránce už na hře znát, a i soubojový systém se trošku posunul. Třeba sice v odlišném žánru hry, ale s podobnou tématikou Chivlary II, které kvalitou kraluje na poli středověkých bitev.
Z vůdce vesničanů, králem
PC hráči budou nejspíše vědět o čem tahle hra je, ale pro konzolisty to může být neznámá série. I když hra disponuje nějakým okrajovým příběhem, tak vše záleží na hráči, co bude chtít dělat a čeho bude chtít dosáhnout. Přesto hra nabízí kampaň, kde je alespoň nějaký příběhový podtext a nějaký cíl, nebo je možné se pustit do čistého sandboxu, kde žádný cíl není a je čistě na hráči, co bude chtít ve světe dělat.
Pak hra nabízí i multiplayerové bitvy, ať klasické souboje jednoho týmu proti druhému, kde jsou zastoupeni jen hrající hráči, nebo druhý režim, ve kterém zase stanou dvě armády proti sobě a každý hráč velí své jednotce.
Hrát lze v proti umělé inteligenci a zde je možné si navolit i dobývání hradu, a to jak ze strany útočníka, tak i ze strany obránce. Defacto všechno, co můžete zažít při hraní klasické kampaně. Rovnou na kampaň a respektive na režim sandbox se podíváme jako první.
Vše začíná tvorbou postavy. Nabídka není nijak zázračně pestrá, ale nabízí dostatek možností, aby uspokojila každého hračičku. Pak je potřeba si vybrat národ za který budete začínat. Celkem je jich ve hře šest a liší se svojí kulturou, stavbami a hlavně jednotkami. Všechny národy vycházejí z těch reálných. Takže tu máme národ připomínající arabské země, pak mongolskou říši, nebo severské národy či středoevropské království.
Kromě toho si navolíte nastínění svého osudu a to stylem, že si z několika možností vyberete tu, která se vám libí nejvíce. Otázky se točí kolem toho, co byli vaši rodiče, co jste dělali v dětství, co v pubertě a co na sklonku dospělosti. Tyto otázky slouží k formování základních schopností a vlastností hrdiny, což rozhodne, jaké zbraně budete ze začátku používat a jaké budou vaše silné stránky.
Celá hra je o možnostech a rozvíjení, jak vaší družiny, potažmo království, tak i hlavního protagonisti, jako takového. Někdo nebude chtít být udatný válečník, a raději se zaměří na obchod vyjednávání a všechny spory a případné bitvy bude řešit jen od stolu, i taková možnost je.
Po krátkém tutoriálu, ve kterém se hráči naučí základ boje se hra přesune na velkou mapu a zde první kroky vedou ke splnění prvního úkolu, najímání jednotek, nákupu surovin a první bitvě. Poté si hráči mohou dělat, co budou chtít a začnou svojí pouť.
Možností v této hře je opravdu hodně, a i když začínáte s bandou vesničanů, kteří si chtějí vydělat nějaký peníz na víc a nechají se najmout jako rekruti, tak po pár desítkách hodin můžete stát již v čele udatné malé armády ozbrojených válečníků a po dalších desítkách až stovkách je možné řídit vlastní část země a účastnit se válek o další města a vesnice.
Souboje, obchod a cestování
Hra běží na dvou rovinách. Jedna je samotný boj, který probíhá v reálném času, jako třeba ve zmíněném Chivlary. Pohled lze přepínat mezi první a třetí osobu, zbraní, které lze použít je nespočet a ovládání je vcelku intuitivní a příliš změn od předchozích dílů nepřináší.
Což je na druhou stranu velká škoda, jelikož souboje jsou sice i po letech stále zábavné, ale v porovnání s ostatními hrami, které sice z tohoto stylu vycházejí působí dosti zastarale. A po dlouhém vývoji v předběžném přístupu zde přílišný progres nevidím.
Druhá rovina je ta taktická v ní rozvíjíte svého hrdinu, družinu, cestujete po mapě, obchodujete navštěvujete města, kde prodáváte otroky, můžete se přihlásit do turnajů, vyhledávat lapky, nebo přepadávat vesnice. Možností je opravdu nespočet a těžko se to všechno popisuje.
V tomto směru je hra hrozně chytlavá a ani si neuvědomíte, že jste u hry strávili celý den. Jeden čas jsem obrážel turnaje, plnil jednoduché úkoly jako bylo získat nějaké rekruty, chytit pár lapků, zajistit pro vesničany dost potravin, nebo pro šlechtice sehnat pár koní. Díky tomuto jsem z malé skupiny farmářů už vytvořil menší bojovou jednotku, zajistil slušné vybavení z turnajů, dokázal nastřádat dostatek peněz na žold a potravin pro armádu, a to byl přitom jen začátek.
Následně začalo větší obchodování, útoky na celé základny banditů práce pro šlechtu abych mohl našetřit na první podniky ve městech a získal svoje vazaly, které mohl dále úkolovat. Postupně se takto dostanete k vedení první vesnice až k založení vlastní říše. Tato cesta opravdu trvá i stovky hodin, ale velká škoda je, že skoro to samé jsme mohli dělat i v předchozím díle.
Opět jsou mise na stejné brdo a neustále se opakují. Turnaje jsou po vychytání soubojového systému docela snadné, pokud vám to nezkazí celý tým. Možnosti, jak pak spravovat svoje království, města vesnice nejsou příliš rozsáhlé.
Verdikt
Mount & Blade II: Bannerlord je rozhodně vylepšeným a vymazlenějším dílem než jeho předchůdce, ale osobně jsem čekal trošku více. Souboje jsou spíše jen větší a přibylo lepší dobývání hradů, ale lokace se stále opakují, stejně tak i mise a úkoly. Možná by i stálo za to, aby vývojáři udělali méně národů, menší mapu, měně postav, ale více zabředli do hloubky. Hra je neskutečně chytlavá a utopíte v ní stovky hodin, ale dlouhé roky vývoje a předběžného přístupu se na hře podepsalo spíše negativním směrem.
Mount & Blade II: Bannerlord
Klady
- Extrémně chytlavá hratelnost
- Zábavné bitvy
- Spousta možností
- Ekonomika hry
Zápory
- Opakující se úkoly
- Postarší grafické zpracování
- Dlouhý vývoj se na hře částečně podepsal
Komentujte