Recenze The Callisto Protocol – vesmírný horor plný akce
Foto: Striking Distance
Jedna z posledních velký očekávaných her loňského roku dorazila na naše obrazovky. Ani tento titul jsme nemohli minout, ještě když se o ní v některých kruzích hovořilo jako o čtyř áčkové hře. Herní studio Striking Distance Studios je zcela nové na poli herní scény, nicméně je složeno ze zkušených vývojářů.
V čele celého studia stanul Glen Schofield, což byl hlavní autor kultovního Dead Space. Proto se ze hry stala hned od začátku jedna z nejočekávanějších her roku 2022. Už dle prvních informací a videí byl znát jasný rukopis tohoto autora. Dalo by se tedy o hře mluvit jako o duchovním nástupci této série.
Nicméně hned při vydání se se hrou nesla i menší kontroverze. Všichni recenzenti dostali jen verze určené pro Playstation 5, což bylo trošku zvláštní a jasně to predikovalo to, že ostatní verze nejsou v úplně nejlepším technickém stavu. A to hlavně PC verze byla v tak špatném stavu, že hra byla téměř nehratelná.
Naštěstí vývojáři neustále na tomto problému pracovali a nyní již je většina problému vyřešena, a tak už nezáleží po jaké verzi šáhnete. Ale upřímně by hře slušel raději nějaký měsíční odklad, aby hra vyšla v dobré kondici na všechny platformy.
Obyčejná zakázka se změní v boj o holý život
Pojďme se přesunout od problému při vydání k tomu jaká hra ve skutečnosti je, jelikož přes všechny problémy se jedná o velmi zajímavou hru, která dokáže zaujmout miliony hráčů po celém světě. První je příběh, který sice nikterak nepřekvapí, ale hlavně díky kvalitnímu hereckému obsazení je uvěřitelný a propojí parádní atmosféru, což je asi hlavní devíza tohoto titulu.
Příběh začíná ve vesmírné lodi, na které naše herní postava s jménem Jacob Lee dělá pilota. Netušící posádka o dvou členech si myslí, že převáží klasický náklad, ale během cesty dojde k přepadení teroristy v čele s Dani Nakamurou. Při obraně lodi a nákladu dojde k velkému poškození lodi a ta se zřítí na planetu Callisto, kde sídlí velmi střežená věznice Black Iron.
Při pádu přežije jen Jacob Lee a Dani Nakumura a oba jsou zatčeni a uvrženi do věznice Black Iron. Jacob nedostane žádné vysvětlení proč i on je uvržen na toto hrůzostrašné místo. Následně se po lékařské proceduře dostane Jacob na chvilku do bezvědomí a při jeho probuzení v cele je všechno naruby.
Většina obyvatel stanice se proměnila v krvežíznivé mutanty, nebo bezvládně leží na podlaze a jen hrstka přeživších se snaží z tohoto pekla dostat. Jacob se tak za pomoci snaží z vězení utéct, ale také se dostává k dalším informacím.
Temná atmosféra plná strachu
Jak jsem již zmínil, tak to, co se vývojářům povedlo na jedničku je atmosféra, která hráče absolutně vtáhne do dění a vykopne na jeho konci. Na hráče úplně dýchá temná atmosféra, a i když se vesmírné vězení může zdát jako nezajímavá lokace, tak díky celkovému nádechu mi vůbec nevadilo se stále pohybovat po velmi podobném prostředí.
To neznamená, že ve hře chybí nějaká různorodost prostředí, ale stále opakující se průlezy šachtami a chladné plechové prostředí se na první pohled nemusí líbit každému. Nicméně detaily dělají rozdíly a těch ve hře nalezneme hodně.
Po grafické stránce si takto představuji next-gen hru, a hlavně zpracování hlavního hrdiny je naprosto realistické. Samotní biofágové je také zpracované velmi pěkně a podobně jako v Dead Space reagují na střílení do končetina hlavně na údery zbraní na blízko, která je pak většinu hry elektrický obušek.
Obušku z pytle ven
Hlavně obušek je zbraní číslo jedna, jelikož hlavně v úvodu hry se k hráčům moc zbraní na dálku nedostane a nábojů také není moc. Po chvilce hraní se k hráčům dostane i telekinetická rukavice s kterou je možné nepřátelé třeba vrhat do roztočených větráku, což je asi ta nejúčinnější zbraň.
Ale souboje na blízko mi přišlo až moc, nebo je to soubojovým systémem, který je sice originální, ale po delší době nikterak zábavný. Jelikož před útoky musíte uhýbat pohybovou páčkou doleva či doprava a pro kryt dozadu. V úvodu hry mi to přišlo zajímavé, ale asi od poloviny jsem raději už chtěl jen střílet.
Nicméně největší problém je s nevyváženou obtížností, jelikož hra obsahuje extrémně těžké pasáže, hlavně na začátku a pak na konci hry a tím je hrozně nevyvážená obtížnost. Hru jsem hrál na tu těžší obtížnost a v některých pasážích jsem si myslel, že hraju Elden Ring z vesmíru a někdy jsem si zase v klídečku procházel bez jediného úmrtí. To nejhorší je snad boss, který se vás nemůže dotknout ani jednou.
Pěkně je zpracovaný systém vylepšování vybavení, kdy při nalezení 3D tiskárny a dostatku kreditů je možné si nechat vytisknout na jednotlivé zbraně a vybavení nějaké to vylepšení. Správa inventáře je také hodně přísná. V jednu chvíli jsem již nemohl sebrat nic dalšího, abych za dalších 30 minut byl úplně prázdný bez jediného náboje či lékárničky.
Verdikt
The Callisto Protocol rozhodně není žádným zklamáním, ale ani tak velikým hitem, aby výrazně ovlivnil herní trh. Po grafické a zvukové stránce je hra perfektní, to samé platí pro atmosféru a příběh a hlavně herecké výkony patří také k tomu lepšímu. Soubojový systém a množství všemožného násilí, létajících kousků těl a krve nemusí sedět každému, ale rozhodně to není nic špatného.
Co nelze pochválit je technický stav mimo PS5 verzi, která byla ve velmi dobré kondici již při vydání. To nejhorší je strašně nevyvážená obtížnost, ale zkušený hráč si s tím více či méně také dokáže poradit. Pokud vám chybělo pokračování Dead Space, nebo máte rádi vesmírné hororovky, tak tohle je hra právě pro vás.
The Callisto Protocol
Klady
- Parádní grafické zpracování
- Velmi dobré herecké výkony
- Dechberoucí atmosféra
- Zábavná hra od začátku až do konce
Zápory
- Nevyvážená obtížnost
- Technický stav mimo PS5
- Souboje na blízko časem omrzí
Komentujte