Recenze Fire Emblem Engage – taktické hody pokračují
Herní série Fire Emblem je jedním z hlavních taháků konzole Nintenda Switch. Proto není divu, že poslední díl z této série na sebe strhnut velkou pozornost po celém světě a překvapivě i u nás se hned dostal do nejvíce prodávaných her měsíce ledna.
Sice tento žánr silně asijských her není v našich končinách tak populární, ale i přes to si dokázala série Fire Emblem vybudovat silnou fanouškovskou základnu. Osobně jsem k sérii zavítal teprve, když jsem recenzoval předchozí díl Fire Emblem Warriors: Three Hopes.
Three Hopes sice bylo v trošku jiném žánru než aktuální díl Engage, který je opět v boji tahovkou stejně tak jako dosud nejpopulárnější díl ze série Fire Emblem: Three Houses. K němu jsem se vrátil teprve před časem, abych si doplnil v sérii tu největší mezeru. A hlavně mohl oba díly mezi sebou porovnat.
Padlý draci vs. Osvícení draci
Hlavní devízou celé série je vždy silný a poutavý příběh, plný všemožných zápletek, mini příběhů členů týmu a budování vztahů. Ani Engage není v tomto výjimkou, i když nás nyní čeká trošku přímočařejší příběh než v Three Houses.
Hlavní hrdina či hrdinka podle volby hráčů je mocný Divine Dragon vlastnící Emblem jenž propůjčuje schopnost se propojit s jedním z dvanácti dávných bojovníků. Na úvodu hry stane hrdina proti Fell Dragonovi a zvítězí. Nicméně po heroickém vítězství upadne do tisíciletého spánku.
Následně hra poposkočí do doby, kdy se Divine Dragon probere, a to přesně v době, kdy se na celém kontinentě Elyos začnou roztahovat všelijaká monstra přesněji řečeno Corrupted, ve spojení s nepřátelskou armádou.
Problém je v tom, že naše Divine Dragon Alear, což je nabízené jméno, pokud si ho hráč nezmění, si vůbec nic nepamatuje. Vlastně ano, jen svoje jméno. Dokonce nepoznává ani vlastní matku, i když velikost poprsí u obou, pokud hrajete za ženu je asi dostačujícím důkazem příbuzenského vztahu.
Ani hráč v úvodu nestačí pochytit všechny informace, takže ztráta paměti může být dostačující motivací pátrat po tom, kdo vlastně je náš hrdina, ale na druhou stranu to bere jakési souznění a oblíbení si hrdiny samotného.
Následně dojde k dalším událostem a zvratům, do kterých již nebudu zabředávat a náš hrdina či hrdinka se musí vydat do celého kontinentu a pátrat po prstenech, které obsahují dvanáct Emblemů. Příběh a celá cesta je dosti přímočará, a i když má pár příběhových zvratů, tak to není tak dobré a zamotané jako ve Three Houses a vlastně mi přišel i lepší příběh ve Three Hopes.
Souboje, vlastní město a průzkum světa
Než se vrhnu na souboje a mikromanagment, což je to nejzábavnější a nejlepší na celé hře, tak se nejdříve podíváme na to, co se úplně tak nepovedlo, nebo má své mezery. Jak jsem již zmínil, tak souboje probíhají tahově s velkou dávkou taktiky. Nicméně mezi bojem na hráče čeká spousta cut-scén, a rozhovorů, jak jsme u série zvyklí. Ty jsou opět skvělé, a hezky se na ně kouká, až na ten příběh, který prostě není tentokrát ono.
Pak je tu průzkum světa, jestli se tomu dá tak říct. Po úspěšné bitvě se pak hráč může pohybovat po oblasti v pohledu třetí osoby, komunikovat se spolubojovníky, prostými občany, adoptovat zvířata nebo hledat roztroušené suroviny. Podobně je to i ve vlastní základně, kde rozvíjíme vztahy s ostatními členy města zpravujeme veškerý inventář, schopnosti, získáváme další suroviny od zvířat a plníme drobné úkoly.
Pak je tu taktická mapa v ní se vydáváme na jednotlivé mise ať už vedlejší, nebo ty hlavní v podobě dalších kapitol, Vše je tedy trošku rozkouskované chvilku bojujeme tahově, pak běháme po okolí s naším hrdinou a následně se přesouváme po velké mapě světa, mezi jednotlivými částmi ještě desítky rozhovorů a cut-scén. Někomu se takové změny mohou zamlouvat jiným to může připadat nekonzistentně.
Taktika a mikromanagment
Tahové souboje patří k tomu nejlepšímu. Vše probíhá, tak, že každá postava má svoje vybavení a schopnosti. Jsou zde bojovníci s meči, kopím či sekerou. Přičemž meč poráží sekeru, sekera kopí a kopí meč, pak letecké jednotky jsou náchylné na ty střelecké, a magické jsou slabé proti leteckým.
Takto je to všemožné nakombinováno. K tomu jsou zde jednotky, které umí léčit a do toho mohou zamíchat kartami spolubojovníci obdařeni Emblem prsteny. Díky nim se mohou spojit s magickými bojovníky z minulosti a získat další mocné útoky na omezený čas. K tomu je možné příležitostně vracet čas zase díky jinému artefaktu.
I když to celé na první pohled může působit nudně, tak opak je pravdou. Až mě samotného překvapilo, jak mě samotné souboje chytli. Prvních pár soubojů je velice snadných a nejsou tak veliké, ale až do svého týmu naberete spousty spolubojovníků a budete skládat vyvolené družstvo k tomu přiřazovat Emblem prsteny a další vybavení, tak teprve začne ta pravá zábava.
Budování vztahů tentokrát probíhá jak ve vlastní základně, tak i přímo na bojišti. Pokud členové týmu bojují po svém boku a vzájemně se podporují získávají mezi sebou lepší vztahy, což prohlubuje pak jejich schopnosti v boji. Na základně čeká na hráče zase stovky rozhovorů a desítky různých vedlejších aktivit. Díky tomu si lze vytvořit nějakou vazbu na jednotlivé spolubojovníky.
Verdikt
Fire Emblem Engage j e velmi dobrou hrou jako i předchozí dva díly v sérii. Nicméně příběhová část tentokrát není tak překvapivá a poutavá. Dvoubarevný hlavní hrdina (vlasy a oči), také nepůsobí tak bez chyby a možná i trošku odrazovalo to přehnané obdivování. Jinak v ostatních aspektech hra plní veškerá očekávání a nic dalšího úplně vytknout nemohu. Jen se hra od Three Houses moc neposunula a kvůli příběhu a vedlejším postavám je to možná spíše maličký krok zpět.
Komentujte