Obří města ve vesmírné simulaci Star Citizen vznikají automaticky. Podívejte se jak

Jedním z vrcholů letošní akce CitizenCon byla prezentace procedurálně generovaných megapolí ve Star Citizen. Tedy obřích měst, která vznikají víceméně automaticky, což je nutné, protože jich ve hře bude značné množství, a kdyby každé jedno z nich měli tvořit sami tvůrci, zabralo by jim to příliš mnoho času.

Procedurální generace je jim velkým pomocníkem. Dokáže sama od sebe vytvořit celé obytné či průmyslové čtvrti, které si pak vezmou autoři na chvíli do parády a manuálně je upraví tak, aby vypadaly co nejvíce přirozeně. Vývojáři vylepšují především ta místa, na kterých se hráči budou zdržovat nejdelší dobu. Ale i když se vydáte do odlehlejších částí měst, najdete tu a tam nějaké překvapení. Například člověka v mrakodrapu, který vám může zadat úkol, ale na místě se vyskytuje jen v určitý čas.

Propracovaný generátor měst chtějí autoři do budoucna využít v další své vizi pro hru. Star Citizen by tak měl umožňovat hráčům sledovat evoluci (nebo zánik) celých měst. Když zkrátka megapole nebude úspěšná, začnou ji opouštět lidé, budovy budou chátrat či rozpadat, až se nakonec celé území promění v město duchů s vlastními výzvami.

Autoři Star Citizen v procedurálním generování zjevně vidí možnosti, které jim do budoucna umožní takzvaný “Environmental Storytelling”, tedy vyprávění příběhů prostředím, jen na mnohem vyšší úrovni.

Star Citizen – Chris Roberts o procedurálním generování měst

David Sillmen

Šéfredaktor internetového magazínu pro dospělé hráče Gamebro.cz. Dříve působil jako autor v mnoha tištěných i internetových médiích.