Když v roce 2014 vyšla nová inkarnace Thiefa, byli mnozí fanoušci plíživé hratelnosti zklamáni. Hra se zkrátka nemohla rozhodnout, zda vám v plížení nechá co možná nejvíc svobody nebo vás naopak povede za ručičku. Ve snaze obě cesty vyvážit se kouzlo hry nakonec vytratilo. Útěcha přichází ze zcela nečekaného směru – paradoxně je to izometrická novinka Seven: The Days Long Gone, která ukazuje, jak by se takový dobrý Thief mohl hrát.

Když Thief potká Diablo

Seven: The Days Long Gone přitom na první pohled vypadá jako další akční RPG ve stylu Diabla. Nic však nemůže být vzdálenější realitě. Hrdinu totiž v tomto případě ovládáte napřímo – infiltrujete budovy, šplháte, páčíte zámky, kradete a berete na sebe různé převleky. Hra vám zkrátka dá pocit, že jste opravdový mistr zlodějů. A to i proto, že se ve stylu RPG můžete neustále zlepšovat.

Začátek Seven: The Days Long Gone si nebere servítky a nepřivítá vás ničím menším než popravou. Po krátkém tutorialu uvidíte grilování muže elektrickým šokem. Důvod? Vzepřel se státu. Tato scéna je pro atmosféru celé hry, která jede v kolejích temného a špinavého cyberpunkového světa, určující. Po dlouhé válce lidí s technickými bytostmi zvanými démoni vybudoval prorok Drugun pracně novou civilizaci. Ta je postavena na kontrole a dohledu technomágů a biomutantů, kteří jsou technologicky a biologicky modifikovaní. Kromě toho na scéně působí tajemné Konsorcium, které v pozadí tahá za nitky. Coby pozůstatek války se po světě pohybují také monstra.

Zloděje Teriela ale nic z toho v podstatě nezajímá. Je to sólista, který sleduje pouze vlastní prospěch – ale jen do chvíle, než se ho zmocní démon Artanak. Není to jen tak nějaký démon. Tenhle chce totiž lidstvu pomoci a donutí Teriela, aby rozkryl vládní spiknutí. Jak to dopadne, můžete dokonce sami ovlivnit tím, ke kterému z konců se přikloníte.

V napínavém příběhu skvěle hraje nerovné duo Teriela a Artanaka, kteří se špičkují sarkasmem naplněnými dialogy. O vynikající atmosféru se stará také vynikající anglické namluvení a netradiční soundtrack elektro a westernových melodií.

Otevřený svět plný úkolů

Seven: The Days Long Gone není postaven lineárním způsobem, takže nemusíte sledovat hlavní příběh, ale lze se v otevřeném světě pustit také do plnění vedlejších úkolů. Ty jsou poměrně pestré: jednou je třeba něco ukrást, jindy prohledat místo činu a pak pro změnu někoho zavraždit. To samé mohu říct o prostředí. Budete se pohybovat ve špinavých, neony osvětlených městech, ale také idylických lesích, bažinách nebo ruinách. To vše si užijete ve stylové a barevné komiksové grafice.

V průběhu jednotlivých misí se můžete rozhodnout, jakým způsobem se doberete k cíli. V zásadě ale lze říct, že plížení je ze všech metod tou nejjednodušší a hře nejpřirozenější. Obvykle vás Seven: The Days Long Gone konfrontuje s přísně střeženým komplexem, kdy je třeba přijít na to, jak se do něj co nejlépe dostat. Pokud se specializujete na boj na blízko či na dálku, můžete jít i do otevřené konfrontace, jistější je ale plížení, protože přesila nepřátel vás může poměrně snadno převálcovat. Na druhé straně je třeba říct, že v pozdější fázi hry narazíte na několik bossů, s nimiž může být náročné se vypořádat, pokud jste se předtím nespecializovali na boj. Ale vzhledem k volné možnosti ukládání pozic se lze dostat i přes ně.

Schopnosti a crafting

Klasický stealth přístup je v případě Seven: The Days Long Gone také mnohem zábavnější. Připlížit se k nepřátelům a zezadu je zneškodnit je jen jeho malou částí. Pokud získáte patřičné ošacení, můžete se mezi protivníky nerušeně procházet. V tomto případě ale musíte nenechavé ruce nechat viset ladem, jinak byste na sebe upozornili. Skvělý je také vertikální design úrovní, který lze využívat ve svůj prospěch, a to jak pro neviděný pohyb, tak třeba snadnou likvidaci nepřátel zvrchu či zespodu. K dispozici máte zbraně jako meče, sekyry, vrhací nože, dýky, kuše, ale také pasti a granáty. V boji pak můžete využít různé úhybné manévry a speciální útoky. Přestože jde v jádru o stealth hru, může se pochlubit i řadou prvků známých z akčních RPG. Jen škoda, že ovládání není tak přesné jak by bylo potřeba, což se projeví především právě v soubojích.

Do Teriela můžete postupně montovat nejrůznější schopnosti, ke kterým potřebujete plány a také takzvaný nektar pro aktivaci. Schopnosti sice nejsou kdovíjak originální, ovšem svůj účel dobře plní. Pokud potřebujete například uniknout z úkrytu, jistě se hodí schopnosti učinit se na chvíli neviditelným.

Různé zbraně a zbroje disponují odlišnými vlastnostmi. Těžká brnění toho hodně vydrží v boji, lehká mohou mít různé bonusy jako je odolnost proti ohni či jedům. Díky craftingu si předměty můžete vylepšovat na úroveň, kterou si jen tak nekoupíte. Není to ale nic jednoduchého – na vylepšení potřebujete spoustu materiálu a Teriel toho moc neunese. Než tedy nahromadíte vše potřebné, uplynou většinou hodiny. Hra sice disponuje systémem rychlého cestování, ale i ten je nejprve třeba složitě odemykat.

Verdikt

Seven: The Days Long Gone v zásadě nepřináší nic nového. Jak jeho stealth elementy, tak prvky akčního RPG nejsou samy o sobě nic, co byste neviděli v jiných hrách. V tomto případě ale dohromady fungují opravdu dobře, čemuž skvěle sekunduje možná ne tak produkčně náročné, ale rozhodně poutavé prostředí izometrického cyberpunkového světa. Tento titul tak rozhodně patří k nejpříjemnějším herním překvapením roku.

Seven: The Days Long Gone – cinematic trailer

Seven: The Days Long Gone má ještě jednu nespornou výhodu – prodává se za příznivou cenu 799 Kč, a to s českou lokalizací, například na JRC Gamecentrum.