Assassin’s Creed: Origins – The Curse of the Pharaohs je poctivým přídavkem pro skvělou hru
Všichni příznivci nového Assassina můžou od 13. března rozšířit svou herní knihovničku o další příběhové DLC – Assassin’s Creed: Origins – The Curse of the Pharaohs. Jedná se o přídavek, který na PC zabere něco málo přes 16 GB dat (včetně posledního patche). Cenovka se oproti prvotnímu rozšíření „The Hidden Ones“ zdvihla na necelých 20 euro, což úměrně odpovídá faktu, že se jedná o daleko masivnější počin.
Hned na začátku nabízí hra po aktualizaci navýšení levelu na 45, což je poměrně pohodlné. Jedná se o hodnotu, která vám umožní plně se vrhnout do nového DLC a nemít s nepřáteli příliš velký problém. Oproti prvnímu rozšíření je to příjemný posun, protože nemusíte levelovat na staré mapě, než se pustíte do nového dobrodružství. Od počátku se DLC jeví jako plnohodnotný příběhový nášup, který svou intenzitou odpovídá původní hře. Dá se říci, že hází na „The Hidden Ones“ velký stín a to v podobě několinásobně větší mapy a výpravnějšího příběhu.
Virtuální turismus se jen tak neomrzí
Ačkoliv jsem první rozšíření chválil, to druhé jasně ukazuje svou nadřazenost, která se ostatně projevuje i ve výše zmiňované cenovce. O Ubisoftu se dá říci, že v případě posledního Assassina dělá politiku dodatečného obsahu na jedničku. Je až s podivem, že i po 60 hodinách hraní opět s chutí objevuji nové krásy Egypta a upřímně mi přijde, že právě zasazení tohoto dílu byla trefa do černého, kterou montrealské studio využívá do mrtě.
Théby, Luxor, Karnak či Údolí hrálů není nabídka vašeho hotelového rezortu na dovolené v Egyptě, kdy váháte, kam vyrazit na celodenní nepohodlnou cestu autobusem, je to nově odkrytá mapa obřího světa Assassin’s Creed Origins (recenze) a jeho posledního dlc. Musím uznat, že tento virtuální turismus ani po desítkách hodin hraní neomrzí. Po nedávno vydaném přídavku „Discovery tour“ lze považovat Bayekova dobrodružství jako právoplatnou encyklopedii virtuálního starověkého Egypta na sklonku Ptolemaiovské éry.
Fungující herní mechanismy jsou v DLC zachovány. Jen mi přišlo, že díky výše zmíněnému automatickému navýšení levelu je příjezd do Théb od začátku velmi snadný. Většina nepřátel je na vaší úrovni, případně o stupínek až dva vyšší, což při hraní na nízkou obtížnost není žádnou výzvou. Na druhou stranu předpokládám, že příznivci této série s příchodem druhého rozšíření již nechtějí zdlouhavě levelovat na starých vedlejších misích a rovnou se vrhnou do víru nového dobrodružství.
The Curse of the Pharaohs přináší nové nápady
Příběh se od původního civilního pojetí odklonil k mysteriózní rovině a nabízí tak kletbu faraónů, nemrtvé nepřátele, mise posmrtného života a jiné zážitky známé z egyptské mytologie. Je to ona část, které se autoři v základní hře vyhýbali obloukem a když už se jí dotkly, tak jen velmi náznakově. Přijde mi, že to je určitý druh rezervy, kterou se podařilo v posledním DLC vytěžit. Mapa má více vrstev, než by se zprvu zdálo. Když poprvé projdete do nové „dimenze“ a objeví se před vámi mýtický svět, vkusně kombinující reálnou architekturu s nadpřirozenými jevy, zažijete něco opravdu nového.
První DLC se striktně drží původního konceptu a nepřináší v podstatě žádnou inovaci a mohlo být součástí původní hry. The Curse of the Pharaohs překvapuje a skvěle rozšiřuje celé univerzum o nové nápady. Musím přiznat, že celý koncept světa ve světě mě naprosto uchvátil a v něčem i předčil základní hru. Egypt je často spojován s mysteriózními příběhy a pro mainstreamové publikum může být asociován s filmovou tvorbou jako Hvězdná brána nebo Mumie. Díky tomu, že se nový Assassin držel reálných historických událostí a provázel hráče civilním příběhem, získal punc relativně solidní historicky věrné hry. Zároveň se tím odřízl od možnosti popustit uzdu fantazie a vytvořit divočejší jízdu na vlnách mytologie. Jsem rád, že poslední rozšíření volilo tuto cestu.
Pokud si tedy pořídíte nejnovější přídavek Assassin’s Creed: Origins, tak krom nemrtvých nepřátel, kteří se v boji jeví jako ti živí, okusíte i nemilosrdnou čepel faraónů. Každý bossfight je příjemná výzva, odvislá na úrovni obtížnosti, která procvičí vaše úhybné manévry, provětrá nabídku zbraní (mimochodem stále potěší nově získaná zbraň lahodící oku i ruce) a nechá okusit onen slastný pocit zabodnout ostrou čepel do útrob takových velikánů, jako byli Achnaton či Nefertiti. Celý nášup vám vydrží minimálně na deset hodin, nepočítaje vyzobávání všech nabízených aktivit.
Verdikt
The Curse of the Pharaohs i přes jeho odklon k nadpřirozenu mohu vřele doporučit všem fanouškům základní hry, protože stále balancuje na pomezí reálných základů a toho, co je na straně bájí. S dostatečnou citlivostí zaujme striktní historiky i příznivce egyptských pohádek.
Na kolik hodin hraní jsou ty dva DLC?
pro lásku boží..je to CURSE of the Pharaohs, ne COURSE! Přecijen existuje rozdíl mezi slovem kletba a kurz…
Děkujeme za upozornění, už jsme opravili.