BattleTech je skvělou hrou a fanoušci tahových strategií si ho zamilují – recenze

Nejlepší hry jsou takové, které vyprávějí skvělé příběhy. Neplatí to přitom jen o samotném ději, který hra nabízí. Když události hry samotné, její zvraty, její události a zdánlivé detaily vedou k tomu, že si na ně vzpomenete a vyprávíte o nich ostatním, potom máte zcela jistě co do činění se skvělou hrou. Vývojářské studio Harebrained Schemes už v podobě trilogie Shadowrun dokázalo, že takové příběhy vyprávět umí. Podaří se mu takový kousek zopakovat s další známou značkou, kterou je tentokrát Battletech?

Filmová kampaň

Vlastně to měl být další klidný den. Dostáváte úkol doprovodit lady Arano k její jmenovací ceremonii vůdkuní Aurigan Reach (relativně řídce osídlený region Rimwardské periferie). To, co začne jako rutinní úkol, jakých už máte za sebou bezpočet, končí zradou a masovou vraždou. Lady Arano totiž vrazil kudlu do zad její vlastní strýc a teď nezbývá než bojovat o holý život.

To vám musí jako výchozí situace pro hru stačit, protože bychom neradi prozrazovali více. Příběh je totiž jedním z největších klenotů této hry, jakkoliv byste to možná nečekali. Od začátku boduje spoustou překvapivých zvratů, a to dokonce v rámci jednotlivých misí, což dokládá, jak moc si autoři se svým titulem vyhráli. Přitom vůbec nevadí, že je děj vyprávěn prostřednictvím textových oken, protože je napsán naprosto bravurně. Postavy se v jeho průběhu doslova probouzejí k životu a přirostou vám k srdci. Jejich motivace a cíle jsou nečekaně transparentní a pochopitelné. Dokonce naši i vaši kamerádi v jednotlivých mechách, kteří až na bojové komentáře k příběhu nepřispívají, se skrz situace, jakou je třeba výše popsaná, stávají pevnou součástí celkového obrazu.

Příběhová kampaň v BattleTech není ani trochu povinným přívěskem, jak tomu v jiných hrách často bývá. Naopak, nebál bych se jí označit za ústřední obsah celé hry, skvělou motivaci a pudící element pohroužit se do hry maximálním způsobem. Neustále jsem byl natěšený na další misi, chtěl jsem vědět, jak se bude příběh dále vyvíjet a brzy jsem si vytvořil osobní motiv, proč to celé musím dovést k dobrému konci. Vývojářům z Harebrained Schemes se zde podařilo dokonalé překvapení: zatímco se zdálo, že hra bude poněkud suchá a zaměřená na strategické bitvy, BattleTech to nejen potvrdil, ale navíc se vytasil s RPG prvky a filmovým příběhem.

Takticky vyzrálý zážitek

Naštěstí tvůrci nezapomněli na hratelnost samotnou. Naopak, Battletech mohu směle zařadit mezi ty nejlepší herní zážitky, které jsem za svou herní kariéru s tahovými strategiemi učinil. Zpočátku vám hra pomalu představí 3D ovládání mechů vašeho Lanze (odborný termín označující jednotku v Battletechu). V misi obvykle ovládáte čtyři mechy, přičemž sestavení probíhá vždy předtím ve vaší Dropship, což je vesmírná základna.

Hráči mohou volně pohybovat kamerou, aby získali co nejlepší přehled o zorných liniích a výhodných pozicích v terénu. Samotní mechové se pak pohybují přes bodový rastru. Podle třídy (lehká, střední, těžká a útočná) mají omezený dohled a pohyb. Vyberete místo, na kterou se má váš svěřenec pohnout a následně zvolíte směr pohledu. To je rozhodující pro to, na koho můžete zaútočit. Vše skvěle značí zorné linie. Pokud je linka k nepřátelskému mechu protažená a červená, máte volné pole pro palbu.

Jakmile máte v hledáčku svou oběť, stačí na ní kliknout a následně už potřebujete jen začít pálit. Není to ale tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Je totiž třeba hledět na aktuální výzbroj, která určí vaše šance na zásah a zároveň teplotní zátěž. Pokud totiž vypálíte salvu vysoce účinných laserů, pravděpodobně na nepřátelském mechovi napácháte slušné škody, ale přehřátí může vést ke škodám na interní struktuře vašeho vlastního stroje. Po dosažení určité hranice potom dokonce k jeho kompletní deaktivaci.  Aby se to nestalo pravidlem, můžete část zbraní vypnout. Samozřejmě se ale můžete dostat do situace, kdy se vyplatí jít do rizika přehřátí s cílem uštědřit obří škody. Jen je třeba si dobře rozmyslet, kdy je k tomu ta správná chvíle. O škodách rozhoduje mimochodem „hod kostkou“ na pozadí, a to podle procentuálních šancí.

Mechové jako hlavní hrdinové

Mechové jsou rozdělení do zásahových zón: nohy, paže, pravé, levé a střední torzo, stejně jako hlava. Každá část jejich těla má vlastní hodnoty pancíře a samostatně pohlcuje škody. Proto lze rostřelit každou jednu část mecha. Z toho logicky vyplývá, že pokud stroj ztratí obě nohy, je dále nepoužitelný. Pokud ztratí paži, je na něm namontovaná zbraň minulostí. Počítat je nutné rovněž se stabilitou mecha, kterou je možné rozkolísat a poslat ho tak na zem, kde je mnohem jednodušší na něj soustředit další palbu. Kromě toho jsou tu také piloti, kteří se při každém knockdownu zraní, což může vést až k jejich smrti. Není tedy nutné mechy nutně celé ničit, stačí ho třeba tolikrát převrátit, až pilot vypustí duši.

Tím však taktické možnosti Battletech ani v nejmenším nekončí. Autoři jakoby mysleli úplně na vše a hra díky tomu působí nesmírně realisticky. Čím dále mech doběhne, tím více úhybných bodů získá, což zvýší jeho šanci na únik před nepřátelskými útoky. Důležitou roli hraje také terén. V lese získáte bonus na krytí, voda se zase projeví ve správě teploty. Po zuby ozbrojený Battlemaster se v chladivé vodě stává skutečnou hrozbou. V boji se projeví rovněž výškové rozdíly. Mechové pálící z vyšší pozice získají menší bonus. A pak je tu ještě boj na blízko: ve správný moment, tedy když jste dostatečně blízko, můžete paží nebo torzem začít spektakulární útok. Zejména tehdy, když si tímto způsobem podají větší mechové ty menší, jsou výsledkem masivní škody vedoucí až ke kompletnímu zničení.

Z výše uvedeného snad dostatečně jasně vyplývá, že v BattleTechu hraje roli každá akce, a to takovým způsobem, že má často zásadní dopad. Je však třeba se smířit s tím, že tu značnou roli hraje také faktor náhody, který dokáže tu a tam pěkně frustrovat. Klidně se vám může stát, že v bitvě poměrně jasně vítězíte, ale poslední nepřátelský útok vyústí ve smrt vašeho pilota, což opět zvrátí stav na bojišti. To ale platí i opačně a rozhodně nelze říct, že by si umělá inteligence v tomto směru opatřovala nějakou výhodu. Zkrátka jednou máte štěstí vy, jindy zase protivník.

RPG management

Na dobrou hru by to už teď zcela jistě stačilo. Jenže BattleTech chce být skvělým titulem, a tak ještě přikládá pod kotel. Svou skupinku si můžete pojmenovat a barevně individualizovat. To je ale teprve začátek. K dispozici máte totiž loď, na které je možné mechy udržovat a konfigurovat. Bojové stroje lze upravovat skutečně do posledního detailu a vybavovat zbraněmi podle vašeho přání. Nebo třeba jetpackem k provádění skvělých skokových útoků. Pancéřování je možné nastavit dokonce pro každou jednu část těla zvlášť. Vesmírnou základnu můžete rozšiřovat a strukturálně vylepšovat. Například postavením dalších Med Bays zkrátíte čas, po který jsou vaši Mechwarriorové zranění.

Mechwarriory je možné také vybavovat různými skilly. K tomu slouží strom schopností se čtyřmi různými liniemi: Gunnery, Piloting, Guts a Tactics. S každou odemknutou úrovní tak získáváte výhody jako je vyšší šance na zásah zbraněmi či v boji na blízko. Kromě toho ale můžete také volit mezi třemi specializacemi. Kupříkladu specializace Ace Pilot ve větvi Piloting umožní Mechwarriorovi nejprve střílet a poté se pohybovat, což rozšiřuje taktické možnosti v boji. Zajímavým prvkem jsou také peníze. Piloti nepracují z přesvědčení, ale za peníze a také provoz lodi a mechů samotných něco stojí. Každý měsíc tak máte značné náklady, a pokud je nedokážete pokrýt, hra pro vás skončila.

Více než 50 hodin zábavy

Aby to nenastalo, je třeba plnit úkoly, které si vybíráte na hvězdné mapě celého sektoru Aurigan Reach. Ve velitelském centru své lodi vidíte mise, které jsou k dispozici v rámci hvězdného systému, v němž se zrovna nacházíte. Jakmile doletíte k jiné planetě, dostanete další úkoly. Jejich zaměření sahá od jednoduchých misí, ve kterých je třeba něco zničit, přes nejrůznější doprovody až po obranné zakázky. V jejím popisu vidíte jak obtížnost, tak klimatické podmínky místa úkolu, jež jsou důležité například pro teplotní management mechů.

Následně můžete vyjednávat, zda za splněný úkol chcete raději více peněz nebo více předmětů (části mechů, zbraně, munice). V závislosti na obtížnosti a vaší pověsti je ta která zakázka lépe či hůře zaplacená. V tento moment je třeba provést analýzu rizik, aby se vám náhodou nestalo, že na misi budete ještě tratit, protože zahučíte do nákladů za opravy. Ačkoliv uvedený stupeň obtížnosti většinou odpovídá, asi dvakrát se mi stalo, že jsem se dostal do mise, ve které jsem neměl šanci. Rozhodně tedy neplatí, že jakákoliv zakázka končí ziskem.

Úkolů nabízí Battletech opravdu spoustu, přičemž ty hlavní na vás vždy ochotně počkají. Teoreticky je možné je nechat zcela stranou a věnovat se pouze těm vedlejším, ačkoliv mě nenapadá důvod, proč byste to dělali. Příběhové mise jsou totiž zcela jistě tím nejlepším, co hra nabízí. Samotná kampaň s přiměřeným plněním vedlejších úkolů vám zabere nějakých 50 hodin, což je na dnešní dobu velice slušná porce obsahu. Kromě toho je tu také dvanáctka skirmishových map, ve kterých si postavíte své jednotky a vypravíte se do boje proti umělé inteligenci nebo online proti lidským protihráčům.

Po grafické stránce nabízí Battletech jednoznačně více než běžný standard. Zejména mechové se pyšní spoustou vizuálních detailů a vynikajícími animacemi. Pohybují se zcela přirozeně a přitom vzbuzují zasloužený respekt. Jednotlivá prostředí jsou většinou povedená a v některých případech působí skutečně velkolepě. Místy jsem ale narazil i na taková, která by zasloužila větší péči, naštěstí jsou ale v menšině. Jen škoda, že se hru nepodařilo náležitě odladit. Sekání a lagy jsou bohužel docela časté, přičemž se zdá, že se tak děje spíše nezávisle na hardwarové síle počítače. Proklínat budete také nahrávací časy, které se mohou někdy vyšplhat až k minutě, na což už dnes vážně nejsme zvyklí.

Verdikt

Přes tyto nedostatky, které se snad navíc časem podaří odstranit nějakým tím updatem, nemohu jinak a musím novinku od Harebrained Schemes označit za strategický klenot, který by si žádný milovník taktických tahových strategií neměl nechat ujít. BattleTech nabízí neskutečnou taktickou hloubku a mechanismy, které svědčí o tom, že tady o hře někdo sakra přemýšlel a dal si s ní neskutečnou práci. O to překvapivější je, že autorům zbyly síly a prostředky také na vynikající příběhovou kampaň, která není jen povinným přívěskem, ale hutným, 50hodinovým dobrodružstvím, po jehož dohrání budete mít skvělý pocit z toho, že stále vycházejí tak úžasné hry.

BattleTech – trailer

BattleTech

0

Klady

• Úžasný, na zvraty bohatý příběh
• Skvěle vykreslené postavy
• Extrémní taktická hloubka
• Rozmanitý management

Zápory

• Technické nedostatky

Koupit hru

Petr Fáral

Redaktor zpravodajství serveru Gamebro.cz. Milovník příběhových her, ať už těch akčních nebo RPG.