Agents of Mayhem – recenze

Série Saints Row si za své čtyři díly stihla vytvořit slušnou fanouškovskou základnu. Přesto jsme se nedočkali dílu pátého. Nebo vlastně ano? O Agents of Mayhem se v podstatě od jeho oznámení mluví jako o pětce Saints Row, byť to autoři ze studia Volition popírají. Činí tak ale tak okatě, že souvislost mezi oběma značkami přiznávají. Důležitější otázkou ale je, zda osvědčený recept zaboduje i tentokrát?

Jakoby hlavní jihokorejské město Soul nemělo dost problémů se sousedním šíleným diktátorem, ještě se v něm a pod ním usadí intergalaktická teroristická organizace Legion. Jasný případ pro Agents of Mayhem! Pod vedením bývalé zaměstnankyně Legionu, Persephone Brimstone, se shromáždí v Soulu a pokusí se teroru všemi prostředky učinit přítrž.

Postavy jako nejsilnější zbraň

Abyste si mohli zahrát za veterána organizace Stilwater, Johnyho Gata, museli jste si hru buď předobjednat nebo si koupit Day One edici. Rozený Jihokorejec je doplněn o rekrutační misi a šest skinů. S jejich pomocí můžete například rockerku Daisy přeměnit ve Wonder Woman a Hollywooda v Iron Mana. Samozřejmě zcela neoficiálně.

Agents of Mayhem není Saints Row, odehrává se ale ve stejném univerzu a ze stejného důvodu se ve hře objevují právě i zmíněný Johnny Gat nebo Kingpin. Z pohledu třetí osoby se vydáte bojovat proti Legionu a Dr. Babylonovi. Protivníky vám budou mrštní ninjové, opancéřované kolosy, golemové, roboti a další zlořádi. Každý z dvanácti agentů, které postupně odemykáte, se může pochlubit různými schopnostmi. Indka Rama střílí z luku šípy, německý chuligán Red card se opírá o svou pušku, stejně jako samopal. Muslimská ninja Šeherezáda se nepřátelům staví vrhacími noži a mečem. Všechny postavy jsou tak stereotypní jako by vypadly z kresleného seriálu ze sobotního rána, ale budete je mít rádi a jejich konání vám bude neustále kouzlit úsměv na tvář. Pokud se vám daří delší dobu devastovat nepřátelské řady, můžete aktivovat svou speciální schopnost (hrdinka Joule například aktivuje svého drona), a jakmile váš Mayhem metr dosáhne maxima, můžete se těšit na obzvlášť vypečené výhody. Třeba Yeti pak nechá zamrznout všechny protivníky v určitém okruhu a Braddock objedná raketovou palbu. Systém funguje jednoduše, ale vzhledem ke střídání jinak specializovaných postav dává dostatek prostoru k experimentům a optimalizaci.

Do ulic Soulu se vždy vydává trojice hrdinů, takže byste měli dbát na vhodné poskládání týmu tak, aby měl vyvážené schopnosti. Vybraní agenti se hodí do boje s obrněnými nepřáteli, další proti hordám. Některé schopnosti se agenti učí až postupem na další úrovně. Ovládáte vždy pouze jednu postavu a do dalších se přepínáte stiskem tlačítka. Multiplayer však bohužel chybí.

Paradoxně se při hraní Agents of Mayhem budete místy cítit jako v MMO hře staré školy. Cíle misí jsou jednoduché a často se opakují. Vyčistěte prostor od nepřátel, zničte x objektů atd. Obzvlášť podzemní laboratoře Legionu s příliš vysokými stropy a prázdnými chodbami nechávají vzpomenout na dávná MMO. Nad hlavami nepřátel se vznášejí číslíčka označující efektivitu vašich útoků a jsou zde zobrazeny také příznaky jako nezranitelnost. Ještě štěstí, že agenti jsou nadaní různorodými směry, protože jinak by vzhledem k repetitivní nátuře misí hře rychle došel dech. Nové gadgety, RPG prvky, zkušenostní body a skiny ale motivují k dalšímu hraní.

Soul

Autoři ze Soulu zjevně nechtěli mít vzor živého města. Metropole je spíše kulisou s minimem lidí na ulicích a téměř žádnými možnostmi interakce. Prostředí je ale hezky barevné a tak zaměnitelné jako v jiných sandboxových hrách. Ze všeho nejvíce Agents of Mayhem připomíná Sunset Overdrive.

Oproti této akci však hra od Volition zaostává co do radosti z pohybu. Postavy se pohybují příliš pomalu, trojitý skok nestačí na to, abyste Soul chtěli zevrubně poznávat. Autem to jde samozřejmě rychleji, pak ale minete všechny zastrčené krabice a úlomky krystalů, za které si pořizujete nové speciální schopnosti a kterých tvůrci na mapě rozmístili velkorysých 350 kusů. Pozoruhodné je také to, jak málo z prostředí ve hře s “chaosem” v názvu jde zničit. Budovy jsou nezničitelné, interakce s NPC nemožná, tedy pokud nepočítáte střílení a přejíždění jako interakci. Komunikace se zbylými agenty a šéfy probíhá na základně Mayhem. Ta se vznáší utajeně nad Soulem a poskytuje agentům lákavé možnosti. U Quertermile kupujete nová vozidla, ve zbrojnici spravujete své schopnosti a zbraně a ve VR části DJ Mixera se můžete vrhnout na speciální výzvy.

Na základně Mayhem posíláte také lelkující agenty na cesty po světě – nakonec Legion neohrožuje pouze Soul. Tyto mise probíhají na pozadí s reálnou časomírou, takže někdy musíte na agenta počkat dvě minuty, jindy třeba patnáct. Jakmile se vám podaří tyto pasivně běžící úkoly v jednom rohu mapy vyřešit, můžete se pustit do dobývání tamní základny Legionu. To už probíhá jako standardní mise s trojicí agentů, ale i tady na vás čekají rutinní obíhačky v laboratořích plných nepřátel. Odměnou je přístup k další části mapy, stejně jako technologiím Legion. Tou významně vylepšíte schopnosti svých svěřenců, což je také jediný důvod, proč proti Legionu po celém světě zasahovat.

Na cestě za hlavním padouchem Dr. Babylonem uběhne přibližně 20 hodin, nepočítaje v to kratochvíle jako jsou závody, sbírání krystalů, vylepšování agentů apod. Jak dlouho by trvalo projít a splnit vše, co Agents of Mayhem nabízí, je těžko odhadnutelné, ale byl by to určitě dvojnásobek standardní herní doby. Ale ještě než se střetnete s Dr. Babylonem, musíte odpravit pět jeho pobočníků. Tyto mise jsou sice herně vcelku obyčejné, ale ze všech nejvíc si v nich užijete humor značky Saints Row.

Je tu například generál Steeltoe, který se nesmrtelně zamiloval do pětičlenné virtuální skupiny K-Pop a jehož svatbu agenti zničí. Nebo nesnesitelný hezoun August Gaunt, který svými VR brýlemi Gauntlet zotročil miliardy teenagerů na celém světě. Proti těmto pěti Babylonovým poručíkům si užijete také bossfighty, u kterých si autoři přeci jen dali práci, a tak se můžete těšit na víc než pouhé střílení. Finální souboj je ale poněkud rozpačitý, kdy se do akce nezapojí ani obří bojový robot, o kterého v poslední kapitole jde.

Oproti Saints Row se Agents of Mayhem liší prezentací své humorné stránky. Ta přichází ke slovu zejména v dialozích a mnohem méně v samotném gameplay, což je na design pochopitelně náročnější. Zdá se, jakoby k tomu autoři neměli prostředky nebo čas, výsledkem je ale celkově o poznání “sušší” zážitek. Na Dildonator nebo Dubsteb-Gun tak můžete jen vzpomínat se slzou v oku.

Verdikt

Možná je dobře, že se Agents of Mayhem (koupit hru) nejmenují Saints Row 5. Jakoby autoři nechtěli kazit odkaz série, která jim po většinu času šla pěkně od ruky a kde mohli realizovat své ztřeštěné nápady. Agents of Mayhem jsou takovou mírnější a bohužel i nudnější verzí, která sice těží z různorodosti dvanácti postav a chvílemi je zábavná, ve výsledku ale příliš ubíjí neustále stejným prostředím i úkoly.

Dostupné na: PC, PS4, Xbox One

Agents of Mayhem – trailer

Agents of Mayhem

0

Klady

• různorodí hrdinové
• místy vtipné hlášky

Zápory

• opakující se úkoly
• sterilní prostředí
• úroveň humoru Saints Row byla výše

Koupit hru

Petr Fáral

Redaktor zpravodajství serveru Gamebro.cz. Milovník příběhových her, ať už těch akčních nebo RPG.