Assassin’s Creed: Origins je nejlepším dílem série za hodně dlouhou dobu – recenze

Jaký je to rozdíl! Při testování Assassin’s Creed: Origins jsem se každou chvíli přistihl, jak hrdě sleduji úzký proužek v pravé horní části obrazovky, který ukazuje množství nasbíraných zkušeností. S každým splněným úkolem, s každým pokořeným nepřítelem a s každým navštíveným místem narůstá. Opět můj hrdina Bayek udělal krůček na cestě za dalším levelem, který bude odměněn bodíkem do talentového stromu. Mám radost!

Už v minulosti některé díly série (jako třeba Unity) s vývojem hrdiny experimentovaly. Ale ještě nikdy nebyly RPG prvky tak centrální součástí herního konceptu jako v případě Assassin’s Creed: Origins (koupit hru). Ten tak představuje zásadní bod v historii nejdůležitější herní série společnosti Ubisoftu. Po Assassin’s Creed 4: Black Flag představuje Assassin’s Creed: Origins druhou revoluci v rámci série a zároveň je nejlepším dílem od dob Assassin’s Creed 2.

To souvisí mimo jiné s důsledky posunu série od akční adventury směrem ke hře na hrdiny. Assassin’s Creed: Origins mohu směle jmenovat jedním z nejlepších titulů s otevřeným světem roku 2017. A to v roce, který orámovaly takové klenoty jako Horizon: Zero Dawn a The Legend of Zelda: Breath of the Wild.

Precizní soubojový systém

Assassin’s Creed: Origins přináší hned tři velké novinky týkající se herních mechanismů. Jedním z nich je bojový systém. Pryč jsou časy příliš silných kontrů a automatického „beamování“ nepřátel po stisknutí tlačítka k útoku. Tentokrát působí vše mnohem vyzráleji. Údery mohou při špatném pozicování minout cíl a volitelný mechanismus zaměření udrží nepřítele ve středu obrazovky, zatímco hrdina Bayek se podle vašich povelů pohybuje kolem něj. Vedle čtyř různých variant luku a šípu na boj na dálku máte na výběr také sekery, meče (dokonce dva najednou), kopí nebo koule. To vše s vlastními animacemi, rychlostí a velmi dobrou odezvou reagující na úspěšný zásah.

Bojový systém Assassin’s Creed: Origins zná lehké a těžké údery, které můžete libovolně kombinovat. Silné útoky prorazí většinu štítů – mimochodem Bayek s sebou štít rovněž nosí. V souboji jde především o to ve správný moment zvolit blokování a vyhnutí se, aniž by vám hra – na rozdíl od takového Batman: Arkham Knight nebo Middle-earth: Shadow of War – řekla, kdy tak máte učinit. Ostatně, můžete si částečně nebo zcela nechat zmizet interface, abyste se do hry ponořili ještě hlouběji.

Assassin’s Creed: Origins rezignuje na systém výdrže, takže se můžete úderům vyhýbat do aleluja. Prováděcí animace působí na první pohled velmi hekticky, vypadá to jakoby Bayek klouzal na bruslích. Rychle si však na tuto zvláštnost zvyknete a užijete si dynamiku a napětí soubojů. Velké množství různých nepřátel a variabilita výzbroje se starají o to, že vás bojování jen tak neomrzí. Někteří protivníci se vaším úderům šikovně vyhýbají, případně disponují vysokými štíty, které není tak snadné překonat.

V takové chvíli vám pomohou speciální útoky. S každou akcí v boji se plní míra adrenalinu. Jakmile je naplněná, můžete aktivovat jeden ze speciálních pohybů, v závislosti na vybrané zbrani. Například ve zpomaleném režimu spustíte déšť úderů nebo zahájíte drtivý útok, který takřka vždy končí smrtí. Bayekovo zdraví se regeneruje postupně, rychlost závisí na zvolené obtížnosti. Ano, čtete správně – Assassin’s Creed: Origins si můžete zahrát ve třech různých obtížnostních stupních, což je pro sérii novinkou. Osobně mi vyhovovala prostřední obtížnost, která se jeví velmi dobře vyvážená.

I tak se ale v bojích zapotíte, a to zejména tehdy, když vyrukujete proti nepřátelům, které mají vyšší úroveň než je Bayekova. Tím se dostáváme ke druhé velké novince, kterou Assassin’s Creed: Origins přináší. A tou je skutečnost, že jako v typickém RPG se na pozadí soubojů počítají čísla statistik a do velké míry rozhodují o úspěchu.

Péče o hlavního hrdinu

Oproti Assassin’s Creed: Syndicate se nejnovější díl hraje opravdu odlišně. Hodně staví na lootu a rozvoji schopností. Pokoření nepřátelé vám poskytnou spoustu předmětů s různými hodnotami útočné a obranné síly. Čím vzácnější předmět je (poznáte podle jeho barvy), tím větší máte šanci, že bude mít i nějakou tu speciální vlastnost jako je třeba jedová škoda. Jeden z velmi vzácných štítů dokonce při perfektním bloku způsobí uspání nepřítele. Spirála sbírání předmětů funguje v Assassin’s Creed: Origins překvapivě dobře. Po celou dobu hraní mě bavilo zkoumat, jaké předměty mi dají tu nejlepší kombinaci vlastností. Dobrou zprávou také je, že oblíbené předměty, které přestanou odpovídat Bayekově úrovni, nemusíte zahodit jako bezcenné, ale můžete je přinést ke kováři, který upraví jejich level. To pochopitelně stojí peníze, ale zlepší to vlastnosti a životnost předmětu. Opravovat mimochodem nic nemusíte, zbroj zůstává vždy v perfektní kondici.

Měnit můžete také oblečení a zvířata, pomocí kterých se po starém Egyptě pohybujete rychleji. Tím ale neovlivníte nic jiného než optické vyjádření. Čím naopak vlastnosti předmětů vylepšit můžete, to je systém craftingu. Je jednoduchý a nevnucuje se. K dispozici je pouhých šest předmětů, které vylepšujete pomocí kůže, dřeva a bronzu. Za tímto účelem musíte vyrazit na lov. Krokodýly, hyeny a další zvířata se v Assassin’s Creed: Origins vyskytují v dostatečném množství.

Zabíjením zvířat, ale nejen jich, získáváte zkušenosti. Ty ale v mnohem větší míře získáte za úspěšně splněné úkoly všeho druhu, čímž hra do značné míry upozaďuje prostý grinding. Maximální možná úroveň je 40., ale po konci příběhu můžete pokračovat v nekonečném sbírání zkušeností. Úroveň sice už nezměníte, ale získáte body do schopností. Docela dost jich je užitečných, některé jsou naopak k ničemu nebo jsem jejich kouzlo neodhalil.

Čas od času se vám v Assassin’s Creed: Origins může stát, že se před vámi objeví protivník, na kterého zkrátka nemáte, i když budete dělat cokoliv. V takovém případě nezbývá než stoupnout na vyšší úroveň a vrátit se. Úroveň protivníků se totiž nemění, ale vyskytují se vždy v regionech s určitým segmentem levelů. To na jedné straně dobře motivuje, na té druhé ale omezuje prozkoumávání světa na vlastní pěst. Kdo nechce neustále umírat, měl by alespoň po určitý čas sledovat hlavní příběhovou linku bez velkých oklik. Ta totiž starým Egyptem provádí velmi schopně a je navíc opravdu zábavná!

Vedle hlavního příběhu i spousta vedlejší úkolů

Assassin’s Creed: Origins se odehrává v nesmírně zajímavém období, 50 let před narozením Krista, v epoše faraonů. Po Alexandrově dobyvatelském tažení se do země dostala řecká kultura, kterou ztělesňuje pobřežní město Alexandria. Na trůnu sedí Ptolemaios XIII., poslední mužský potomek ptolemajovské linie. Jeho sestra a pozdější faraonka Kleopatra je integrální součástí příběhu. Bayek se coby poslední Medjay chápe jako ochránce obyvatelstva – jeho role se podobá kombinaci místního policisty a agenta FBI, odznak nevyjímaje.

Přestože se Ubisoft Montreal snaží prostřednictvím flashbacků Bayekovi propůjčit opravdovou osobnost, po celou hru stejně působí jako klasický dobrák. Neustále pomáhá, kde může a neočekává za to žádnou úplatu. Přesto se ale ocitá na tažení proti zlořádům, kteří infiltrovali všechny úrovni státní správy. Zlo je v tomto případě reprezentované Řádem nejstarších, což je v podstatě raná forma Templářského řádu, který známe z předchozích dílů série. Assassin’s Creed: Origins pak vypráví o počátcích Bratrstva asasínů, ve kterém hraje Bayek spolu se svou ženou Ayou zásadní úlohu.

Aya vás bude tu a tam provázat, ale nutno říct, že sleduje vlastní cíle a není s Bayekem vždy zajedno. To z ní činí o poznání zajímavější postavu a závěr hry napovídá, že by se jí v nějakém přídavku nebo dokonce dalším díle mohlo dostat více pozornosti. Ale už v Assassin’s Creed: Origins si za Ayu několikrát zahrajete. Kromě jedné pěší mise na vás čeká trojice námořních bitev, ve kterých cob Aya velíte jedné galéře. Jde o pevnou součást příběhu a hraje se podobně jako námořní bitvy v Black Flag.

Kampaň samotná je velmi povedená a různorodá. Nemusíte se bát toho, že by na vás čekaly hlášky typu „opouštíte vyhrazené území“. Denní doba má vliv na pozornost hlídek, stejně jako výskyt postav. Kdo by čekal několikaúrovňové atentáty jako v Assassin’s Creed: Unity, bude se divit, že žádné nenajde.

Příběhové mise se naopak vyznačují značnou nápaditostí, zejména pak ke konci. Na rozdíl od Assassin’s Creed: Syndicate dokáže přesvědčit i samotný příběh. Tedy alespoň ten historický. Obvyklá dějová linka ze současnosti je opět přítomná a jako obvykle je hodně těžké v ní najít jakýkoliv smysl.

Při recenzování jsem narazil také na více než padesátku vedlejších misí, které se pyšní vlastními charaktery, jsou namluvené a dokonce ve stylu hlavního příběhu inscenované neherní sekvence. Je jedno, zda budete zrovna zachraňovat opilého manžela ze spárů krokodýla nebo provázet stárnoucího gladiátora po městě. Vedlejší úkoly zkrátka vyprávějí příběhy, které jsou zábavné a zajímavé. S některými postavami se v rámci vedlejších úkolů střetnete i několikrát, což způsobí, že vám svým způsobem přirostou k srdci a budete zvědaví, jak se budou dále vyvíjet. Přesto platí, že určitá repetetivnost, která provází celou sérii, se projevuje právě ve vedlejších úkolech. Ať už jsou zaobalené jakkoliv, většinou se řídí podle několika málo mustrů. To však z druhé strany zachraňuje bojový systém a vývoj postavy.

Autoři zjevně Assassin’s Creed: Origins oprostili od přebytečných sběralských předmětů a nesmyslných úkolů. Vedlejší aktivity zahrnují pouze závody vozů a souboje gladiátorů (přinášejí peníze), stejně jako hádanky. Kromě toho je tu jediná multiplayerová mechanika. V případě, že jste připojeni k internetu, můžete pomstít smrt jiných hráčů, jejichž mrtvoly občas leží ve světě. Naštěstí hra neobsahuje žádné pokusy o PvP nebo jiné zprzněné online komponenty. Assassin’s Creed: Origins je tak opět ryzím singleplayerovm zážitkem, který je ale také náležitě hutný. K dohrání hlavní kampaně a nějakých těch vedlejších misí budete potřebovat třicet hodin, ale kdo by rád viděl a splnil vše, může se dostat až na dvojnásobek.

Ani Assassin’s Creed: Origins bohužel nezůstal ušetřen mikrotransakcí. Kromě obligátních outfitů si můžete koupit také herní měnu, za kterou si pochopitelně pořídíte vše podle vašeho přání. Koupit si můžete dokonce zkušenostní body. To je samozřejmě zcela nesmyslné, protože pak ztratíte jakoukoliv motivaci k dalšímu hraní, vyjma snad toho, že chcete vidět, jak dopadne příběh. To se ale rovnou můžete dívat na filmy. Kdo ale nakupovat nechce, nemusí – hra ho naštěstí nijak nenutí a ani nepřizpůsobuje svůj design tomu, aby vás k nákupu mimoděk přiměla.

Tip: HW požadavky Assassin’s Creed: Origins

Verdikt

Assassin’s Creed: Origins je jednoduše výbornou hrou, která po dvou nepříliš povedených dílech vrací sérii ztracený lesk. Delší pauza hře jedině prospěla. Autoři měli čas promyslet zajímavé novinky, které do hry velmi schopně zakomponovali. Výsledkem je parádní herní zážitek s poutavým příběhem, kterému schází snad jen nějaké to rozhodování v plnění úkolů a trochu větší pestrost, ale i tak jde o jednu z těch her, které byste si letos neměli nechat ujít.

Assassin’s Creed: Origins – trailer

Assassin's Creed: Origins

0

Klady

• Poutavý příběh
• Skvěle napsané vedlejší úkoly
• Povedený bojový systém

Zápory

• Cíle vedlejších misí by mohly být variabilnější

Koupit hru

Petr Fáral

Redaktor zpravodajství serveru Gamebro.cz. Milovník příběhových her, ať už těch akčních nebo RPG.