Příběh Destiny 2 je rozcvičkou pro pozdější hraní – recenze

Konečně je tady! Jedna z nejočekávanějších, ne-li vůbec nejočekávanější hra tohoto roku vychází. Tedy alespoň pro Playstation 4 a Xbox One. Na verzi pro PC je třeba si počkat do 24. října. Vzhledem k tomu, že jde o rozsáhlou online hru, nebudeme spěchat a finální – velkou recenzi – připravíme s poctivostí, která je nám vlastní. Zatím se však můžeme podívat alespoň na příběhovou kampaň tohoto sci-fi eposu od vyhlášeného studia Bungie.

Má to příběh!

Je to tak, Destiny 2 skutečně – na rozdíl od předchozího dílu – vypráví kompaktní příběh, který lze dobře sledovat. Kdesi v budoucnosti se z vesmíru vynoří obří koule, která ohlásí zlatý věk lidstva. Technologický zázrak neumožňuje jen cestovat do dalekých částí galaxie, ale vyvoleným propůjčuje také světelnou moc a propůjčuje jim svého druhu vesmírnou magii. Na tu má však zálusk mimozemský padouch Ghaul. Ten bez pozvání vtrhne do hlavního stanu hrdinů, kteří si říkají Ochránci, a oddělí je od Světla. O své síly oloupeným přeživším nezbývá než uprchnout.

V dalších přibližně 11 až 13 hodinách herního času se line příběh o selhání a opětovném povstání. Pro znalce prvního dílu je prošpikován narážkami a eastereggy na jedničku, bez problému si ho však užijí i hráči, kteří ji nikdy nehráli. V centru vyprávění stojí kromě zloducha Ghaula také tři hvězdné NPC postavy předchůdce: lovec Cayde-6, warlock Ikora Rey a titán Zavala. Ti trpí strašlivými výčitkami z toho, že selhali, že nechali lidstvo ve štychu – a rozutečou se na různá místa sluneční soustavy. Úkolem hráče je pochopitelně jindy úspěšnou bandu hrdinů znovu sjednotit v boji proti Ghaulovi.

Vzhledem k tomu, že se trojice vydala do nových planetárních zón Destiny 2, je rychle jasné, k čemu má příběhová kampaň primárně sloužit. Hráči zde udělají své první krůčky v novém prostředí a osvojí si herní mechaniky, kterými se později ve hře budou bavit třeba stovky hodin. Tato taktika autorů se bohužel projevuje i v tom, že příběh pádí od jednoho místa na druhé a závažně působící krize na jednotlivých místech vysvětluje a řeší v rámci jedné dvou misí. Z tohoto pohledu se jednotlivé charaktery bohužel nedočkají skutečné hloubky, byť působí výrazně vyspěleji a pochopitelnějši než v prvním Destiny. Ani vykreslení hlavního padoucha Ghaula se příliš nepovedlo. Autoři sice osvětlují jeho poněkud klišovité motivace, ale někde v polovině příběhu ho v podstatě nechají zmizet z obrazovky, aby ho jako zajíce z klobouku vytáhli až ve finále.

Mít či nemít superschopnosti?

Do prázdna vyznívá také zajímavá příběhová premisa. Někdejší superhrdinové přišli o své schopnosti, a tak se zlu musí postavit holýma rukama. Jenže v takovém případě by Destiny 2 nemohlo využít své základní herní mechanismy. Jistě, pro kampaň bylo možné vymyslet jiné, ale taková investice se Bungie podle všeho nevyplatila. Ve výsledku tak hráčova postava své schopnosti rychle získá zpět. O to absurdnější je pak představení, kdy hra v podstatě dělá, jako by se to nestalo, a těm největším superhrdinům galaxie superschopnosti vrátí až těsně před koncem. Proč? To se tvůrci ani nepokoušejí vysvětlit.

Po herní stránce je příběhová kampaň Destiny 2 zcela standardní. Pokud pominu vložky v tanku či jiných vozidlech, nepřipravili si autoři žádná designové překvapení jen pro sólovou hru. Bojovat budete v odlehlých lesích, slizkých jeskyních, industriálních komplexech či na mimozemské základně. Mise se bez výjimky odehrávají na místech, které se v pozdější fázi hry zpřístupní v rámci otevřeného světa. Naučíte se tak pohybovat v prostředí, které je o poznání větší než v předchozím díle. Kampaň však nemusíte odehrát v jednom kuse a do otevřeného světa si můžete udělat výlet ještě před jejím dokončením. Řada herních prvků však chybí a odemkne se až v určité fázi příběhu. Po dokončení kampaně jsou tu – vedle dalšího endgame obsahu – také vedlejší mise, které v jinak na grindování zaměřené hře nějakou tu dějovou složku udržují i v pozdějších fázích hraní.

Zvláštní je inscenace hráče coby neskutečně cool armády o jednom muži, kterému se nic nevyrovná. Přitom ve hře narazíte na spoustu dalších hráčů, které uvidíte i v rámci kampaně. Destiny 2 se tak v případě příběhové kampaně dostalo do stejné pasti jako většina jiných online her. Je pravdou, že v případě titulu, od kterého stejně nikdo nečeká děj jako vystřižený ze Zaklínače 3, to zase tak nevadí. Na druhé straně je třeba říct, že to mohlo být o dost lepší.

Verdikt

Kampaň Destiny 2 (koupit hru) tak se svým bezpočtem explozí zůstává jen popcornovým kinem, ve kterém si můžete zastřílet. Je jedno, zda jde zrovna o herní scénu nebo neherní sekvenci – vše se odehrává ve svižném tempu a nechybí tomu špetka dramatu ani humoru. Do hloubky se však v žádném ohledu nejde. Na rozdíl od prvního dílu tu ale je něco, co můžeme nazvat příběhem, a to včetně předvídatelného, ale přesto skvěle zinscenovaného finále. Bohužel i s poněkud neohleduplným cliffhangerem, který masivně láká na další obsah.

Destiny 2 - singleplayer

0

Klady

• příběh drží pohromadě
• vynikající audiovizuální zpracování

Zápory

• příběh koncipován jako trénink na pozdější hru
• nevyužité nápady a postavy

Koupit hru

Petr Fáral

Redaktor zpravodajství serveru Gamebro.cz. Milovník příběhových her, ať už těch akčních nebo RPG.