S přicházejícím podzimem nastává tradiční souboj dvou velkých herních značek – FIFA a Pro Evolution Soccer. Málokteré souboje jsou takto vyrovnané a málokteré hry mají tak oddané fanoušky. O to je to celé zajímavější.

Společnost Konami prezentuje Pro Evolution Soccer 2018 superlativem „mistrovská hratelnost“. A má pravdu – je to právě skvělý pocit ze hry, který celou sérii už mnoho let identifikuje a díky kterému řada ročníků výrazně zastínila konkurenci od EA Sports. Na hřišti zkrátka PES dokázal vždy přesvědčit – a ročník 2018 není žádnou výjimkou.

Zase o kus lepší

Přihrávky, centry, rohy a střely – to vše je pocitově skvěle zpracované, a přestože FIFA 2018 letos v tomto směru udělala velký krok kupředu, PES 2018 je stále o kus vpředu. Ze zkušenosti z minulého ročníku by se možná zdálo, že už vlastně není moc co vylepšovat, ale Konami zážitek ze hry ještě zintenzivnilo. Míč se pohybuje ještě volněji a odráží se věrohodně i od jiných část těla než jsou nohy a hlava. Výsledkem může být i velmi kuriózní fotbalový ping-pong.

Realistický pohyb míče se navíc stará o to, že jednoduché sprinty a vedení balonu cik cak není tak efektivní jako v předchozích dílech nebo sérii FIFA. Protihráč do cesty rychle vloží nohu a vypíchne míč pryč. Nejlepším způsobem, jak dosáhnout úspěchu, jsou proto chytrá konstruktivní hra a ostré přihrávky do volného prostoru. Celkově PES 2018 opět ztratil něco z vysokého tempa, což však rozumějte jako pozitivum, protože fotbalové simulace jsou oproti realitě obvykle příliš rychlé.

Hodně se mi líbily projevy fyzické konstituce hráčů. Udělaný obránce si dokáže před dotírajícím protivníkem skvěle pokrýt míč, případně vyhrát hlavičkový souboj jako by se nechumelilo, pokud však kolem něj rychlí útočníci prosviští sérií přihrávek, má najednou obrovské problémy.

Už z předchozího dílu známe rozmanité taktické možnosti, kterými se dá upravit chování mužstva i v průběhu zápasu. V případě rohů dokonce přibyly nějaké nastudované varianty. Když už jsme u těch standardních situací, dodejme, že PES 2018 opouští ukazatel exaktního směru střely, a proto se přímé kopy a rohy exekuují více jako kdysi v PES 6. A to je pozitivní změna!

Grafika huj, licence fuj

Hra samotná je tedy na aktuálně nejvyšší možné úrovni, což platí i pro grafiku. Už Pro Evo 2017 bylo ve věci animací a hráčských modelů na špičce. Pro Evolution Soccer 2018 potom vše ještě o kousek vylepšuje. Zejména brankáři se za míčem vrhají ještě plynuje a při střelách z blízkosti ještě na poslední chvíli vymrští ruku ve snaze míč nějak vypíchnout. A hlavně – vše řečené konečně platí neomezeně i pro PC verzi. Ta už nyní odpovídá 1:1 verzím pro Xbox One a PS4.

Vzhledem k tomu, že Konami uzavřelo licenční smlouvu s kluby FC Barcelona a Borussia Dortmund, vypadají jejich stadiony obzvlášť krásně. Když hráči Borussie vybíhají na trávník Signal Iduna Parku a na jižní tribuně tisíce fanoušků vytvoří logo BVB, běhá skoro až mráz po zádech. Kdyby to tak ale bylo ve všech případech, že…

Jistě už tušíte, že jsme se přiblížili k achilově patě série Pro Evolution Soccer. A tou jsou licence. Zatímco FIFA 18 se pyšní skvělým pokrytím i méně významných evropských lig, v případě PES 2018 budete mít problémy najít ligu, ve které by některé týmy nebo jejich hráči nemusely být nahrazeny smyšlenkami. Bez úhony prošly jen francouzské Ligue 1 a Ligue 2 a nizozemská Eredivisie. A to jsou při vší úctě ligy spíše druhé evropské kategorie. Například takovou Bundesligu byste ve hře hledali marně, zastupují ji pouze týmy Dortmundu, FC Schalke a RB Leipzig. Přítomnost různých jihoamerických lig je pak jen malou útěchou. Ale nevěšte hned hlavy. Na PC a PS4 je poměrně jednoduché nainstalovat fanoušky vytvořené patche s příslušnými licencemi. Ty hře pomohou, samozřejmě ji ale z hlediska pokrytí nebo třeba podoby hráčů a klubů nedostanou na takovou úroveň, jakou má FIFA 18.

Ale zpět k příjemnějším věcem. Nové herní módy, kterými jsou (online) kooperace a náhodná partie, sice nepředstavují žádnou velkou revoluci, ale příjemné zpestření rozhodně ano. Kooperace 3 proti 3 hráčům se od běžného společného hraní liší hlavně zvláštním ohodnocením jednotlivých hráčů. Úspěšné akce přinášejí body, pokažené přihrávky nebo zahozené šance zase srážky. Chytrý nápad, byť ne vždy jsem byl schopen hodnocení rozklíčovat.

V případě náhodně generovaných partií dostanete k dispozici náhodně vylosované hráče, které se v několika transferových kolech můžete soupeři pokusit odlákat jeho hvězdy, než se konečně jde na plac. Opět to není špatné, ale dovedl bych si představit více možností nastavení, které by tento mód ještě zpestřily. Třeba více než tři vyjednávací kola nebo možnost ukrást více než jednoho hráče zároveň.

Verdikt

Pokud byste očekávali, že Konami vzhledem k sílící konkurenci od EA Sports zapracuje na mistrovské lize nebo módu Be a Legend, byli byste zklamání. Zde se od minula prakticky nic nezměnilo, přitom co do inscenace by si tyto módy zasloužily minimálně revizi, ne-li kompletní přepracování do modernější podoby. Zkrátka a dobře, tvůrci každým rokem dokáží posunout zážitek ze samotné hry, přestože už to vypadá, že to dál nepůjde. Zapomínají však přitom na omáčku kolem, která je pro masu hráčů mnohdy zásadní. Hlavním problémem jsou pochopitelně děravé licence, které v době, kdy je fotbal stále více show založená na velkých jménech, chybí dvojnásob. Pořád to ale nemění nic na tom, že pokud chcete nejlepší zážitek ze samotné hry a je vám jedno, jak se virtuální borci jmenují, dostanete ho právě v Pro Evolution Soccer 2018 (koupit hru).