Zcela oprávněně spoustu hráčů zaujalo studio Radiation Blue se svou scifi hrou, kterou autoři charakterizují jako mix akce s elementy roguelike a survivalu. Jakkoliv vznešeně a sofistikovaně to zní, smutnou pravdou je, že se jedná jen o propracovanější tower defense, bez dalších přílepků jako survive, roguelike a tak dále.

Připouštím, že polemika o tom, že do jisté míry záleží na úhlu pohledu, je zcela legitimní a i já před samotným psaním, jsem byl před toto dilema postaven a před složitou volbu z toho vyplývajících dvou možných přístupů:

Za prvé, budu předstírat, že mám oči z kašparovy krávy a mozek o velikosti facehugera a přistoupým na “newspeak” autorů hry tedy, že je to “scifi mix akce s prvky bla bla (vhodné doplňte) a bla s bla a survival a pak napíši recenzi na to vůbec nejprázdnější scifi hru všech dob s naprosto nulovým obsahem a jednou otravnou donekonečna repetitivní misí, která se odehrává na ploše o velikosti fotbalového hřiště a na závěr pronesu co si ve smyslu o zlojedech, co zneužívají vágní definice stylových žánrů. Nebo za druhé dám prostor svému zdravému rozumu, který se opírá o legitimitu faktu, že jsem hru dohrál do 12 hodin, a napíšu recenzi na vůbec ten nejgeniálnější Tower defense všech dob, který kdy vyšel. Vzhledem k tomu, že svět je už tak plný negativity, rozhodl jsem se pro druhou možnost.

Nečekejte zázraky

Genesis Alpha One je jednoznačně špičkový propracovaný Tower Defense, který by se dal přirovnat svou kvalitou a komplexitou k Orc’s Must Die, ke kterému má skutečně nejblíže a liší se jen v drobných detailech. Hlavní podstatou hry je úspěšně dokončit program Genesis, tedy najít planetu vhodnou ke kolonizaci, mít na palubě dostatek posádky, která je schopna v daném biomu přežít a planetu kolonizovat. Než k tomu však dojde, je nejprve nutné postavit si vlastní loď s různými moduly a kritické moduly, ze kterých hrozí primární nebezpečí z vesmíru v podobě různé havěti, dobře zabezpečit obrannými věžemi a štíty. Na svém tažením za vítěstvím jste samozřejmě nuceni prozkoumávat jiné světy a do nekonečna těžit suroviny na pokrytí munice, údržbu obrany a v neposlední řadě na stavbu dalších modulů lodi. Během průzkumu vesmíru můžete najít i různé zapomenuté technologie a to v podobě nových modulů, zbraní, informací o emzácích, nebo o předchozí nezdařené výpravě.

Když už mluvím o těch emzácích, tak tady skutečně velká poklona a klobou dolů – druhů je skutečně hodně a když už jsem po 20 hodinách hraní myslel, že nemůžu narazit na nic nového, šeredně jsem se mýlil. Emzáky budete přirozeně nenávidět, protože ti se vám budou snažit všemožně bránit k dosažení vašeho úkolu a občas vám budou velice efektivně házet klacky pod nohy (nebo granáty) i při obyčejné těžbě surovin, což je mimochodem jediná událost, při které se podíváte mimo svoji loď.

Sem tam když nějakého emzáka zabijete, může vám dropnout část technologie, nebo genetického kódu, pokud pak nasbíráte dostatek vzorků, můžete svůj arzenál rozšířit o další zbraň, kterých je ve hře skutečně hromada, nebo v případě, že získáte dostatek vzorků genetického kódu, tak se jej můžete naučit klonovat a začlenit do posádky. Bohužel žádné autory slibované mezidruhové mutace a křížení se nekoná, nebylo do hry vůbec implementováno, což je veliká, škoda. Jediné co můžete z jiných druhů implementovat do jiných, jsou jejich aktivní ability, které jsou stejně k ničemu.

Atmosféra jako z osmdesátek

Jedinečnou předností této hry je atmosféra, při které dostanete flashbacky na filmy jako Vesmírná odysea 2001, Terminátor, Vetřelci, Bladerunner, Věc a podobně. Grafické pojetí dokonce připomíná místy staré sci-fi komiksy, které byly součástí časopisu ABC. Takhle dobrou atmosféru, skutečně jen tak nenajdete. Zde bych za jedinou vadu na kráse považoval to, že dále tuto atmosféru nerozvijí a vůbec nepracuje jinak s dobře nastaveným směrem. Mimozemské rasy jsou tak zcela anonymní, postrádají hlubší smysl a identitu, čímž bohužel autoři jen dávají najevo, že nejsou ničím víc, než kanónenfutr pro vaše zbraně, což je sakra škoda! Protože, tohle jinak mohla být perfektní Space Opera, podobně jako svého času Mass Effect, který velmi dobře budoval mytologii jednotlivých ras.

Napoleonský komplex nenasytíte

Představa, že budu kapitánem vlastní lodi, rozdávat rozkazy a buzerovat ostatní klony byla něco blaženého pro mé srdíčko, jenže tohle je opět jen fikce, ve výsledku totiž zjistíte, že hodnost kapitán by se dala přeložit jako “udělej si všechno sám”. Ostatní klony jsou prostě naprosto neefektivní ve všech směrech, vše uděláte rychleji, ale co je podle mě už dost přes čáru, že ani v obraně vám nijak extra neposlouží, neopustí stanoviště, nebudou aktivně vyhledávat a likvidovat cíle, ale budou čekat až je napadnou a pak zemřou, protože jsou neschopní.

Závěr

Samotná hra se točí skutečně jen kolem toho, co bylo řečeno v úvodu, a to v obraně vaší lodi před bordelem z vesmíru. Oficiální trailer v podstatě ukazuje celý gameplay hry. Samozřejmě, že stavění vlastní vesmírné lodě a a její obrana je zábavná a na tower defense dostačující i obsahem, ale na cokoliv jiného je to troufale a zoufale málo. Atmosféra je úžasná a jedinečná, ale vůbec nepracuje s backgroundem mimozemských ras. Velmi rychle se proto dostaví nuda a stereotyp.