Kingdom Come: Deliverance: A Woman’s Lot se opravdu povedl – recenze
Od vydání Kingdom Come, největší české hry v historii, uplynul téměř přesně rok a půl. Za takto dlouhou dobu se plno věcí změnilo. Většinu kritických chyb, které mohly hráčům narušit jinak geniální herní zážitek se lidem ze studia Warhorse podařilo opravit v rámci pravidelných patchů a těm, kteří již zvládli základní a patřičně obsáhlý příběh projít nabídli trojici přídavků. Jejich kvalita byla nicméně různorodá. První DLC – From the Ashes, které ze hry udělalo v jistém slova smyslu ekonomický simulátor, nepotěšilo snad nikoho, druhé zas utrpělo šrámy na pověsti kvůli bugu, který hráče několik dní po vydání nepustil do hlavní questové linie. O poznání lépe se pak vydařil přídavek Band of Bastards, při jehož hraní jsme si konečně opět připadali, že hrajeme to pravé Kingdom Come a ne experimentální sérii věcí, u nichž v mnoha ohledech ani jejich tvůrci nejsou přesvědčení o smyslu jejich existence ve hře.
Čtvrté a poslední DLC pojmenované A Woman’s Lot, které právě nyní recenzujeme, bylo vyhlíženo s velkou dávkou očekávání. Jednak proto, že slíbilo doplnit do hry poslední dávku obsahu, který měl být součástí základní hry již v době jejího vydání, tak kvůli tomu, že vůbec poprvé si v něm můžeme zahrát za jinou postavu než za Jindřicha.
Dvě a půl dávky obsahu
A Woman’s Lot přidává do hry několik nových částí, které na sobě nejsou žádným způsobem závislé a je možné se jejich plnění věnovat zcela svobodně.
První a pro drtivou většinu fanoušků jistě také nejzajímavější částí posledního DLC je questová linie, v níž se převtělíte do role Terezy, kterou si jistě dobře pamatujete z hlavního příběhu. Její zpracování je opravdu vyvedené a na každém kroku jde poznat, že právě její tvorbě věnovali ve Warhorse největší množství času. Děj nového příběhu začíná 24 hodin před událostmi, jimiž začíná děj základní hry a je opravdu příjemné si opět projít nezničenou Stříbrnou Skalici v její původní podobě, kterou jsme si bohužel vzhledem k událostem, jimiž se zaobírá příběh Kingdom Come, neměli šanci příliš užít.
První questy, které na vás v opětovně navštívené Skalici čekají, jsou svým pojetím velice podobné úkolům, jež jsme plnili v prvních hodinách hraní Kingdom Come před více než rokem a i proto se nám na tváři nejednou objevil přiblblý nostalgický úsměv. Vzhledem k tomu, že o konfliktu se Zikmundovými vojsky nikdo ještě nemá ani to nejmenší tušení (samozřejmě kromě hráče), řešíte převážně menší službičky pro obyvatele města, přičemž k úspěšnému splnění tradičně vede více cest. Může se jednat o maličkosti, jako je například dohazování vaší kamarádky, ale také o výpravu za bylinkami do nedalekého lesa, kde byl v nedávné době údajně spatřen hladový vlk. Jistě, někdo si může říct: „Ale tohle všechno v bleděmodrém už nám Kingdom Come několikrát ukázalo!“ To je sice pravda, ale věřte, že jednotlivé postavy a dialogy jsou již tradičně tak dobře napsané, že vám to vadit ani v nejmenším nebude.
Zlom v pohodové hratelnosti nastává samozřejmě po vpádu Zikmundových vojsk. Tereza není vzhledem ke svému pohlaví a původu žádný veliký bijec a na pravdu boží jí může poslat jediná přesně mířená rána kumánským palcátem. Této skutečnosti je potřeba přizpůsobit herní styl. Pokud chcete přežít, je potřeba se plížit v křovinách, sledovat trasy, po nichž chodí patroly a hlavně poslouchat. Věřte, že bedlivé naslouchání, které vás upozorní na blížící se kroky nepřítele, nám v nejednom případě zachránilo kůži. V tomto směru nám hraní Terezina příběhu hodně připomnělo první dva díly série Thief, i když tam byl systém práce se zvukem rozehrán ještě o několik tříd dál.
Tvůrci bohužel pro potřeby DLC neupravili umělou inteligenci nepřátel, takže občas narazíte na stejné problémy, s nimiž jste se mohli potýkat při plnění obdobných „tichých“ misí v základní hře (vzpomeňme na nechvalně proslulou dějovou linku v klášteře). Scény, kdy stojíte ve tmě a nepřítel se nachází jen několik kroků od vás, dívá se vaším směrem, ale nic s vámi nenadělá, protože mu v tom brání script, působí poněkud komicky, jedná se ale spíše o drobnou pihu na kráse.
Plížení je v novém příběhu za Terezu jednoznačně vaší největší zbraní. K dispozici nicméně dostanete i několik dalších způsobů, jak se s nepřáteli vypořádat. Předně dostanete do ruky dýku, s níž můžete zlotřilce vskutku efektivně odpravovat a Tereza se navíc umí poměrně dobře ohánět lukem. To všechno je však vcelku nuda a nic nového pod sluncem v rámci univerza Kingdom Come. Největší novinkou bezesporu je to, že vás na vašich toulkách nově doprovází věrný psí společník, který měl být podle původního plánu součástí již základní hry.
Pes je vskutku příjemnou novinkou a může velmi ovlivnit způsob, budete Kingdom Come hrát. Aby byl dostatečně efektivní a vy jste mohli využívat všechny příkazy, které jsou k dispozici, je potřeba se o něj dobře starat a krmit ho. Pokud toto dělat nebudete, jeho morálka klesne a přestane na vás reagovat – svým způsobem tedy funguje na podobném principu jako kůň. Kromě toho, že vám může dobře posloužit v boji, když jej pošlete na nic netušícího nepřítele, umí také vyhledávat zakopané zajímavosti, či mu můžete nastavit obranný postoj, díky kterému se vrhne na každého, kdo se na vás křivě podívá. Jeho užitečnost pocítíte zejména při hraní Terezina příběhu, kdy je velmi dobrou taktikou jej nechat, aby zabavil nepřátele, zatímco vy je budete pěkně zdálky zraňovat střelbou z luku.
Terezin příběh vám při prvním hraní zabere zhruba tři hodiny čistého herního času. Nejedná se však o jedinou novou dávku obsahu, kterým poslední DLC disponuje. Do hry byla přidána i nová questová linie, určená pro Jindřicha, kdy budete pomáhat obyvatelům Sázavského kláštera. Její zpřístupnění je nicméně podmíněno splněním série questů jinde ve světě, nejedná se však o žádné obtížné záležitosti, jako je například získání Necromoniconu. Pochvalu si zaslouží i další rozehrání dějové linky, týkající se vztahu Jindřicha a Terezy. Pokud jste hráli původní hru, jistě víte, že po určité události již v ní nebylo možné pokračovat, což se s příchodem A Woman’s Lot konečně mění.
Vydáním A Woman’s Lot můžeme Kingdom Come konečně označit za stoprocentně dokončené. Jistě, ve hře i nadále zůstávají drobné technické problémy, zejména v oblasti umělé inteligence, ale ty jsou vzhledem k tomu, jak komplexně celá hra nyní působí opravdu zanedbatelné. Nezbývá nám než se těšit na uvolnění nástrojů pro tvorbu modů. Tušíme, že brzy poté se stane z Kingdom Come podobně nesmrtelná modla, jakou je do dnešního dne první Mafie.
Komentujte