Kniha Krev, pot a pixely je úžasnou sondou za oponu herní branže – recenze

Nestává se příliš často, abychom si v českém jazyce mohli přečíst knihu pojednávající o videohrách, natožpak jejich vývoji. Právě to je přitom téma, které si vybral ostřílený novinář Jason Schreier pro svou knižní prvotinu Krev, pot a pixely. Bohulibého úmyslu uvedení na český trh se pak ujalo nakladatelství Host.

Jason Schreier dlouhodobě vede rozhovory s vývojáři napříč herním průmyslem a jeho know-how z této oblasti je naprosto ojedinělé. Už jen proto, že často až konspirativně tajnůstkářská branže jen tak někoho pod pokličku skutečného dění nahlédnout nenechává. Právě kvůli tomu je Schreierův počin tak cenný.

Herní vývojáři jako hrdinové

Autor svou knihu rozčlenil do celkem deseti kapitol, z nichž každá se věnuje vývoji jednoho titulu. Ve všech případech jde o známá jména, kdy pohled „za oponu“ velmi láká ke čtení. Prakticky všechny kapitoly jsou dosti dramatické, protože – jak Schreier dokonale ukazuje – tvorba hry není vůbec snadná. Ba právě naopak, v jeho podání jde o několikaletý očistec, který vývojářská studia podstupují zas a znovu, aby hráčům přinesla další atraktivní titul, na který jen tak nezapomenou.

Krev, pot a pixely prezentuje herní vývojářství jako nesmírně kreativní a snad ještě náročnější obor na pomezí umění a schopnosti pracovat s pokročilými technologiemi. Právě tato kombinace má za následek, že tvorba každé jedné hry je jedinečná, a jakkoliv se o to autoři snaží, postupy v žádném případě nelze replikovat a vždy se začíná takříkajíc s čistým listem papíru, který je třeba popsat.

Čtenář tak jedním dechem zhltne kapitoly o skvělých hrách, jejichž vývoj byl ale vše, jen ne bezproblémový, jak by se z konečného výsledku mohlo zdát (Uncharted 4, Dragon Age: Inquisition). Přečte si příběhy nezávislých tvůrců, kteří investovali veškerý svůj čas a úspory a vsadili je na jedinou kartu, aniž by si mohli být jisti výsledkem (Stardew Valley, Shovel Knight). Dozvědí se o velkých hrách, jejichž tvůrci neudělali vždy ta nejlepší rozhodnutí a výsledek byl rozpačitý (Diablo 3, Destiny). Na příkladu Pillars of Eternity autor dokládá, jak tenká je hranice mezi přežitím a krachem studia. Smutná je pak poslední kapitola o Star Wars 1313, což mohla být fantastická hra, jenže řízením osudu (a korporátních manažerů) nikdy nespatřila světlo světa.

Příprava na pokračování

Pokud si lze z knihy odnést nějaké výrazné sdělení, pak rozhodně to, že vývojářem her nemůže být zdaleka každý. Takový člověk musí mít zcela jedinečný set schopností a osobnostního nastavení. Musí být cílevědomý, samostatný a přitom týmový, musí být ochoten obětovat osobní život ve prospěch nejistého výsledku a zároveň se musí být schopen rychle přenést přes problémy, se kterými se potýká každý den. Schreier se hodně zaměřuje také na typické fáze vývoje, kterým se říká crunch a jež obvykle předcházejí různým milníkům ve vývoji hry nebo jejímu samotnému dokončení. Jde o týdny a měsíce, ve kterých tvůrci prakticky spí v kancelářích a dělají obrovské objemy přesčasů. Nejen to pravděpodobně změní váš pohled na toto často přehlížené povolání.

Schreier je ve své první knize k herním studiím smířlivý, což znalce jeho další práce pro magazín Kotaku překvapí. V poslední době totiž proti herní branži vytáhl sérií článků o nesnesitelných podmínkách, ve kterých jsou vývojáři nuceni pracovat. Ve svých článcích nabídl i trochu jiný pohled na vývoj Dragon Age: Inquisition, než jak ho popisuje v knize, která je postavena na rešerších provedených do roku 2017. Autor už oznámil, že chystá druhou knihu, která se zřejmě ponese v méně vybíravém duchu.

Pokažený překlad

Krev, pot a pixely je svým způsobem strhující knihou, zejména pro každého, kdo už o hrách alespoň něco ví. Schreier v knize používá dynamický reportážní styl, jehož překlad se pro české vydání ukazuje býti asi největším problémem. Je až příliš doslovný a na některých místech nedává – například kvůli špatné časové souslednosti – smysl. Překladatel si bohužel nedal ani mnoho práce s nalezením patřičných ekvivalentů anglických výrazů pro technologické prvky či vývojářské postupy. Kniha je tak prošpikovaná nesmyslnými výrazy jako: intelektuální herní série, rámečky (framy), drcení (crunch), masivní hra pro více hráčů pro online hraní nebo franšízy. Nejde přitom o výjimky, ale vlastnost celého překladu, který tak degraduje zážitek a nutí čtenáře domýšlet si, jak to vlastně autor v originále myslel.

Přesto mohu Krev, pot a pixely přes velkou výhradu k překladu doporučit, jakkoliv jazykově vybavení čtenáři udělají lépe, pokud si knihu přečtou v originále.

Název: Krev, pot a pixely

Originál: Blood, Sweat, and Pixels

Vydává: Nakladatelství Host

Překlad: Petr Miklica

Hodnocení: 70 %

David Sillmen

Šéfredaktor internetového magazínu pro dospělé hráče Gamebro.cz. Dříve působil jako autor v mnoha tištěných i internetových médiích.