Onrush ukazuje, že zajímavá myšlenka ještě nedělá skvělou závodní hru – recenze
Závodní hry mají dlouhou tradici, a přestože jich existuje spousta různých typů, na jedné věci málokdy něco mění. A sice na pravidlu, že danou tratí je třeba prosvištět co nejrychleji a cílem projet pokud možno jako první. Jistě, většina závodních her nabízí také různé módy s lehce odlišnými pravidly, ale v drtivé většině případů mají jedno společné: být co nejrychlejší.
Aktuálně vydané závody Onrush od vývojářského studia Codemasters na to jdou ze zcela jiného směru. Nic není v této hře méně důležité než být na trati první. A co víc – tady ani nenajdete ukazatel pozice, kterou zrovna držíte. Namísto toho se tvůrci rozhodli vsadit na chaos a ničení, obohacené o herní prvky známé z jiných žánrů.
Ne všechny módy jsou povedené
Licencovaná vozidla v Onrush nečekejte. Namísto toho budete závodit v různých kategoriích s motokrosovými motorkami, outdoorovými vehikly, speedery a obzvlášť mocnými vozy, a to na celkem dvanácti tratích, které jsou dobře navržené, ale nijak zvlášť zapamatovatelné. A proto, že nemůžete vyhrát běžným způsobem, žádají si čtyři herní módy postavené na týmovém hraní trochu jiný přístup. Například v Overdrive je třeba pomocí boostů naplnit lištu, a kdo jako první dosáhne potřebného počtu bodů, vyhrává. Ve Switchi sedíte na začátku na motorce a jakmile nbouráte, ztratíte část své životní energie a hra vás posadí do jiného vozidla. Po třech bouračkách máte životy vypotřebovány a nezbývá vám než doufat, že vaši parťáci si vedou lépe. Countdown je módem, kterým Onrush ze všeho nejvíce připomíná klasické závody. Je třeba projíždět světelnými bránami, které vám pomáhají držet neúprosnou časomíru na vyšších hodnotách. Posledním módem je Lockdown a připomíná King of the Hill z multiplayerových akcí. Zkrátka jde o to, abyste se vícero sekund drželi uvnitř světelného kruhu a nepřátelský tým odtud vypudili.
Módy Overdrive a Countdown se dají označit za velmi zábavné. O něco horší je to ve Switchi, protože bouračky se dají jen obtížně předvídat a často působí až příliš náhodně to, zda konfrontaci se soupeřem přežijete vy nebo on. A ještě častěji o vítězi rozhoduje štěstí. Podobně je na tom Lockdown, kdy můžete jet sebelépe, ale pokud nemáte své parťáky poblíž, pak se countdown zvýší týmu, který má více jezdců ve světelném kruhu. Zejména s parťáky řízenými umělou inteligencí je to doslova loterie.
Snadno přístupné online hraní
V podstatě vše v Onrush se točí kolem naplnění boostovací lišty, ať už tak učiníte prostřednictvím skoků, riskantní jízdou, triky nebo vyřazením počítačem ovládaných botů. Obzvlášť důležité to je v módu Overdrive, ale ani v dalších herních variantách se bez boostu neobejdete. Pokud budete dostatečně dlouho používat standardní variantu, můžete časem aktivovat obzvlášť mocný boost. Potom je jednodušší jiná auta dovést ke srážkám. Přesto není pocit ze hry takový jako třeba v Burnoutu. Většinou zkrátka jen jedete a doufáte, že nepřátelé udělají chybu, aniž byste proti nim museli něco aktivně podnikat. Hráčovo pole působnosti je navíc poměrně omezené, zejména co se triků a především předmětů týče. Tito malí pomocníci, kteří mohou soupeřům třeba na krátko vzít výhled, závisí na aktuálním typu vozidla a třídě a jsou automaticky aktivováni. Mnohem lepší by bylo, kdyby bylo možné jako v Mario Kart tyto předměty postupně sbírat a postupně využívat dle libosti.
Onrush můžete hrát buď v multiplayerovém módu nebo ve svém druhu příběhové kampani. Přestože jsou online závody jsou velmi omezené, je tato varianta tou nejzábavnější, co hra nabízí. Za prvé kvůli lidským spoluhráčům a za druhé proto, že funguje krásně nekomplikovaně. Stačí jen vybrat mód a už jste uvnitř dění. Snad jen poměrně dlouhé nahrávací časy přímo před závodem zábavu trochu brzdí. Případně se samozřejmě můžete pustit do podrobnějšího nastavování, a to v rámci soukromých partií, stejně jako později v hodnocených závodech, které do Onrush teprve přibudou.
Chybějící vylepšování
Kariéra se v Onrush jmenuje Superstar a jde v zásadě jen o řadu misí s volitelnými výzvami. Ve výsledku úkoly probíhají jednoduše tak, že na stejných mapách jako v multiplayeru jezdíte různé módy. V zásadě můžete kariéru, která je opředena nudným a extrémně jednoduchým příběhem, chápat jako tutoriál, tedy pokud se dokážete smířit s dosti nahodilou umělou inteligencí.
Kromě toho všeho můžete personalizovat svého jezdce i vozidlo, bohužel však čistě kosmeticky – výkonnostní výhody zde žádné nejsou. Stejně tak v singleplayeru i multiplayeru získané level-upy nemají žádný vliv na výkon, ale slouží pouze k určení toho, jaké oblečky, skiny a další kosmetiku budete smět použít. V tomto ohledu tvůrci trochu promarnili potenciál motivace k dalšímu hraní. Onrush sice obsahuje lootboxy, které si však naštěstí nekupujete, ale získáváte svými výkony ve hře. Těžko říct, proč si autoři do hry implementovali tak neoblíbený prvek, když z něj stejně nic nemají. Snad nejde jen o přípravu do budoucna.
Verdikt
Onrush se na každý pád daří být jiný než zbytek žánru. Na první pohled jde o příjemně chaotické ježdění, které přitom nekončí v destrukčních orgiích jako Twisted Metal nebo Destruction Derby. Na druhou stranu jsem od hry čekal přeci jen více. Přeci jen za hrou stojí tvůrci takových titulů jako Driveclub a Motorstorm. Bohužel ale Onrush nejde do hloubky a v aktuální podobě nabízí relativně málo obsahu. Codemasters sice slibují, že hru budou obohacovat, ale kdo ví, zda nakonec uspěje natolik, aby se to vyplatilo. Mám o tom své pochybnosti, byť na pár hodin jde o slušnou zábavu.
Onrush
Klady
- Zajímavý a neokoukaný princip
- Precizní ovládání
- Komfortní online multiplayer
Zápory
- Málo obsahu
- Chybějící upgrade systém
- Nudná kampaň
Petr Fáral
Redaktor zpravodajství serveru Gamebro.cz. Milovník příběhových her, ať už těch akčních nebo RPG.
Komentujte