Playstation VR je snadno přístupnou virtuální realitou bez větších chyb – recenze
Na trhu s virtuální realitou se v posledních letech etablovali tři silní hráči. Zatímco HTC Vive a Oculus Rift jsou poměrně drahá zařízení, která navíc vyžadují high-end počítač, přišla společnost Sony s poněkud odlišným řešením. Cenu svého Playstation VR se snaží držet co možná nejníže, byť to samozřejmě nějaký ten tisíc stále stojí, a navíc vám coby výchozí zařízení stačí herní konzole Playstation 4, která je dnes k mání levněji než samotné PSVR. Přestože už je Playstation VR na trhu rok a půl, rozhodli jsme se mu podívat na zoubek a zjistit, co hráčům nabízí v aktuální podobě.
Už samotný design balení napovídá, že Sony se všemi silami snaží virtuální realitu přiblížit masovému trhu. Všechny komponenty mají vlastní krabičku, a když je vybalíte, působí poměrně hodnotným dojmem. Jednotlivé díly snadno identifikují i ti, kdo se o hardware kdovíjak nezajímají. Jakmile začnete s vybalováním a propojováním jednotlivých částí, může vám chvíli připadat, že se hrabete jen v kabelech, ve výsledku to ale tak strašné není.
Instalace a kalibrace Playstation VR
Nejdůležitější komponentou, jakýmsi mozkem virtuální reality Playstation, je procesorová jednotka (Breakout Box). Malá černá krabička vede signál virtuální reality do televize, a proto oplývá dvěma porty. Do jednoho z nich zapojíte právě kabel z TV a do druhého kabel z Playstation 4. Procesorová jednotka je nutná k tomu, aby přenesla VR obraz na televizi. Případní diváci v obývacím pokoji mohou dění sledovat na obrazovce, ale samozřejmě nepřekvapí, že budou hledět na normální a ještě poměrně neostrý 2D obraz. Procesorová jednotka PS VR má skutečně hodně práce, protože přepočítává stereoskopické obrázky do klasického 16:9 televizní formátu. To jednak vede k tomu, že výsledná kvalita na TV není valná a také k tomu, že práci jednotky uslyšíte, tedy pokud si nenasadíte sluchátka. Hučení aktivního větráku může někoho rušit. Mimochodem, proto je také třeba přívod elektřiny, o který se postará AC adaptér včetně síťového kabelu. Pak už zbývá jen připojení samotného headsetu, což vyžaduje chvilkovou práci s kabely. Vše je ale hezky označeno příslušnými symboly, takže s pomocí manuálu nebudete mít problém vše správně zapojit.
Pro zachycení pohybu případného ovladače Playstation Move, ale i samotného headsetu, budete potřebovat ještě Playstation Cameru. Tu mají mnozí hráči pořízenou samostatně už z dřívějška, a zřejmě i proto jí Sony nepřidalo do samotného balíčku s PS VR, aby mohl být tento levnější a někdo ve výsledku neměl zbytečně dvě kamery. Nutno však dodat, že bez ní to opravdu nepůjde, a pokud kameru nemáte, musíte si jí zkrátka dokoupit. Pak už jí pomocí USB kabelu jen připojíte k Playstation 4. Důležitější je nicméně její umístění, které může mít zásadní efekt na snímaný prostor. Sony doporučuje připevnění svorkou nad TV, ale vyzkoušet samozřejmě můžete i jiné způsoby. Snímaný herní prostor má rozměry 1,9 x 3 metru, což je méně než v případě HTC Vive, na druhé straně to ale pro většinu obývacích pokojů stačí.
Osvědčilo se nám uposlechnout rady v manuálu, která doporučuje odstranit ze zorného úhlu kamery všechny objekty, zejména pak kusy nábytku, a zaujmout co možná nejcentrálnější postavení v prostoru. Jinak by mohlo docházet k výpadkům v určení polohy (tracking) headsetu a pohybových ovladačů. Na to vás systém případně okamžitě upozorní příslušnou hláškou. Z mé zkušenosti mohu říct, že sledování pohybů funguje velmi dobře, pokud nějak významně neměníte svou pozici v prostoru. O něco horší už je to s příslušenstvím v podobě Move ovladačů. Tam se vám tu a tam stane ve hrách stane, že pohyby nejsou správně rozpoznány. V tomto případě bohužel nepomohla ani nová kalibrace. Nejde však o nic, co by zásadně rušilo zážitek z hraní. Výpadky většinou nemají zásadní důsledky, a tak pohyb zkrátka jen zopakujete znovu. Někomu by mohla vadit menší volnost (oproti třeba HTC Vive, které používá jinou technologii).
Komfortní virtuální realita
První dojem po vybalení Playstation VR je vynikající. Futuristicky působící design je velmi líbivý a vypadá lépe než Oculus Rift nebo HTC Vive. Korpus je přitom vyroben z větší části z umělé hmoty, přesto se svými 600 gramy nepůsobí úplně lehce, což ale při běžném užívání nikterak nevadí. Mnohem důležitější než samotný design je pohodlí, které nasazený headset poskytuje. A tady si PS VR může opravdu gratulovat, protože díky příjemnému polstrování jsou brýle na nošení příjemné. Navíc se dají jednoduše přizpůsobit vlastním potřebám a rozměrům hlavy, stejně jako zamezit dopadu vnějšího světla. Problém nebudou mít ani lidé s brýlemi, kteří si headset také nastaví tak, aby jim byl pohodlný. Smířit se musíte s pocením, které přichází individuálně, ale v mém případě se dostavilo po několika minutách hraní. Materiál v tomto směru obstojí a pot saje, je však otázkou, jak dlouho vydrží jeho schopnosti a zda se například v důsledku potu nezbarví.
Playstation VR je svým naceněním virtuální realitou určenou pro široké masy. Je pochopitelné, že Sony muselo tu a tam přistoupit ke kompromisu. Zabudované OLED displeje jsou kvalitní, oproti konkurenci mají ale nižší rozlišení, což se v některých titulech projevuje rozostřením obrazu po stranách a ne úplně jasným horizontem. Do značné míry to ale souvisí také s letitým hardware, který používá Playstation 4. Zatímco třeba HTC Vive se může opřít o high-end počítač, musí PS VR počítat s omezeným výkonem. Vzhledem k tomu, že virtuální realita je mnohem náročnější než standardní zobrazení titulu, budou vám některé tituly připadat graficky ošklivější než ve standardní verzi. Dobře patrné je to například na Driverclubu.
Navzdory těmto ústupkům z maximální možné kvality funguje Playstation VR pro člověka, který s virtuální realitou dosud neměl zkušenost a jen slyšel různé negativní zkazky, překvapivě dobře. Široký zorný úhel a obnovovací frekvence 120 Hz se starají o to, že vás virtuální tituly rychle pohltí a že v nich zažijete nejeden „wow efekt“. Velkým pozitivem je, že jsem za celou dobu nezaznamenal pokles snímkové frekvence a s ním spojené sekání, které by bylo ve virtuální realitě hodně nepříjemné. To samozřejmě neznamená, že někteří lidé nebudou mít při delším hraní nepříjemné pocity. Osobně jsem několik hodin v kuse hrál Until Dawn: Rush of Blood, po kterém jsem lehce cítil žaludek. Pokud však budete dělat doporučené pauzy a nebudete hrát tak dlouho, neměli byste mít problém.
Verdikt nad PS VR
Zlé jazyky tvrdí, že aktuální haló kolem virtuální reality zase rychle vyprchá. Pokud by na trhu byl pouze HTC Vive a Oculus Rift, měl bych nutkání tomuto tvrzení věřit, protože tato zařízení svou cenou a požadavky předbíhají dobu, což je předurčuje pro použití malou cílovou skupinou. Playstation VR je však velmi dobře provedenou masovkou. A to jak z hlediska snadné instalace a kalibrace, tak z pohledu komfortu používání. Pakliže má někdo zájem o virtuální realitu, je toto jednoznačně nejsnazší a cenově nejvýhodnější cesta, jak do ní proniknout. Nezbývá než PS VR popřát co možná nejvíce zajímavých her, protože právě v tom je zatím největší úskalí virtuální reality. Situace se lepší a na výběr už je z řady zajímavých titulů, na které se podíváme v dalších textech, přesto zatím chybí hry, které by tuto technologii udělaly neodolatelnou. Nicméně třeba takový Skyrim VR dokáže skvěle pohltit, a to nešlo o titul, který by byl primárně vyvíjen pro virtuální realitu.
Dík za super sloh a vřelý dík za recenzi, Miloši.