Recenze Dragon Age: The Veilguard – návrat legendy, která pokulhává

Jeden z velmi očekávaných titulů se dostal na světlo světa. Za časů prvního Dragon Age bylo studio BioWare na výsluní a považovalo se za jedno z nejlepších studií vůbec. Bohužel přišla pak série horších a méně úspěšných her a studio se na pár dlouhých let odmlčelo, aby se opět nastartovali k výjimečným hrám, které kdysi dělali.

Studio BioWare má ve vínku opravu skvělé až legendární hry. Za zmínku rozhodně stojí Star Wars: Knights of the Old Republic, Jade Empire, první dva díly Baldur’s Gate, série Dragon Age a Mass Effect. Na co vývojáři sáhli, to se změnilo ve zlato, než přišla hra Mass Effect: Andromeda, která nebyla vyloženě špatná, ale nenaplnila očekávání jako původní trilogie. Ani Dragon Age v podání hry Dragon Age: Inquisition, který vyšel o něco dříve nebyl tak dobrý jako předchozí díly. Posledním hřebíčkem do rakve byla hra Anthem.

Na obranu studia musím také dodat, že narazili také na velké očekávání fanoušků, a ani jedna ze zmíněných her nebyla úplný propadák, nebo že by se jednalo o úplně otřesné hry, ale namlsaní hráči chtěli prostě od tohoto studia více.

K nové éře studia by mohlo dopomoci právě vydání hry Dragon Age: The Veilguard, které již bylo přijato s velkými rozpaky kvůli podobnému vizuálnímu stylu jako mělo Dragon Age: Inquisition. Osobně jsem obrovským fanouškem prvního dílu Dragon Age, kde temně pojaté fantasy ve mně zanechalo stopu až do dnes. Také jsem nebyl příliš nadšený novým pojetím, ale není to nic pro co bych hru odepisoval hned od začátku.

Nová cesta ke slávě

Dragon Age byl výjimečný hlavně díky svému skvělému příběhu, obtížným tématům jako je politika, náboženství, nebo i rozvinutým vtahům se svými parťáky. A tohle všechno nový Dragon Age ztrácí. Bohužel. Otázkou je, jestli je to kvůli nastavení dnešní doby a vývojáři by těžko obstáli kritiku aktivistů a bojovníků za práva všeho možného, nebo se z týmu vytratil tvůrčí duch.

Takže zamáčknout slzu a obávám se, že se již v málo, které hře rozvinou žhavé debaty nad citlivými tématy, nebo pojetí, že někdy rozhodnutí nemůže být zlé, nebo dobré. To ale neznamená, že je Dragon Age: The Veilguard špatnou hrou, jelikož i přes to je to skvělá hra a kdyby se to nejmenovalo dle této legendární série, tak jako hra by byla určitě více než chválena.

Příběh navazuje na události Dragon Age: Inquisition, kdy chvilku zastává roli hlavního záporáka Solas, který byl parťákem našeho Inkvizitora. Ten chce navrátit slávu elfům a opět vybudovat jejich říše i přes značné oběti a vpuštění celé řady démonů do našeho světa. Naší partě hrdinů v čele s Varickem se podaří toto zastavit, ale při tom do světa vypustí další dva elfí bohy, kteří jsou ještě horší než Solas.

Naše skupina hrdinů musí posbírat pomoc a podporu napříč vícera frakcí a vše vygraduje v nádherné finále. Ale úplně vše vybízí k velkému politikaření, jako bylo v předchozích dílech a velkým rozhodnutím, které zde bohužel nejsou.

Co se týče vedlejších příběhů, tak ty jsou opět velmi zajímavé, takže nemohu tvrdit, že se z vývojářského týmu úplně vytratila tvůrčí schopnost. Dialogy jsou trošku více konzervativní, a i mezi společníky nejsou takové vášně a třeba i nějaká nevraživost, jako tomu občas bývalo.

 Nový soubojový systém a pěkné zpracování

Ačkoliv příběhovou složku a dialogy hodnotím spíše trochu záporně, tak soubojový systém, který je také trnem v oku mnoha hráčů ve výsledku je velmi dobrý. Opět to nesedí na hutné RPG jak tomu bývalo hlavně v prvních dvou dílech, ale přesto je velmi svižný a zábavný. Ovládat budeme jen našeho hrdinu a společníkům dávat jednoduché příkazy v podobě využití speciálních schopností, ale to je na druhou stranu vyváženou slušnou výzvou a akčností soubojů.

Kdy je potřeba uskakovat, vykrývat útoky, využívat schopnosti a důkladně vylepšovat velmi košatý strom dovedností. Nesmíme zapomenout ani na využívání nejlepších možných zbraní a brnění, kterých je ve hře také požehnaně.

Pochválit také musím pěkné grafické zpracování a různorodé lokace, které při svém putování hráč navštíví. Ať se podívám na krásně zpracovanou grafiku vlasů či vousů, nádherné prostředí ať je řeč o temných kobkách nebo prosluněných městech. Díky tomu mi vůbec nevadila pestřejší barevná paleta.

Vše začíná u rozsáhlého editoru postav, díky kterému si snadno lze vytvořit unikátní postavu připomínající samotného hráče. V nabídce jsou všechny čtyři hlavní rasy, tři základní povolání a frakce se kterou je hlavní hrdina spjat. Také je potřeba si zvolit svého inkvizitora z předchozího dílu, který je zde nepochopitelně jen vedlejší postavou.

Mohl bych psát o tom proč to je nebo není Dragon Age jaký má být dlouhé hodiny. Nicméně by to ke hře jako takové nebylo přiliž objektivní. Protože jsem si nějakých těch 70 hodin u hraní vcelku užil a rozhodně byly lépe strávené než u většiny letos vydaných titulů, ale jako veliký fanoušek prvních dílů asi úplně nesmyju hořkou pachuť v ústech.

Verdikt

Pokud se oprostím, že Dragon Age: The Veilguard není v mnoha ohledech ten Dragon Age, tak se jedná o velmi povedenou hru s pěkným editorem postav, parádním grafickým zpracováním, nádherným ozvučením a dabingem. Slušným příběhem, díky konci a vedlejším úkolům. Nebo vcelku zábavným soubojovým systémem. Pochválit musím také technický stav hry, který je dokonalý, což je v posledních letech u her na den vydání také menší zázrak.

Dragon Age: The Veilguard

8

Hodnocení

8.0/10

Klady

• Nádherné grafické zpracování
• Zábavný a akční soubojový systém
• Bezvadný technický stav
• Krásné cut-scény

Zápory

• Ústup od náročnějších témat
• Vazby mezi jednotlivými postavami nejsou tak silné

Matěj Pejsar