Recenze Far Cry 6 – svůj stín nepřekročilo

Dlouhý vývoj Far Cry 6 dával tušit, že Ubisoft tentokrát vezme vážně své veřejně deklarované předsevzetí o tom, že změní přístup ke svým dlouholetým sériím, které už řadu let působí genericky nejen v rámci jedné značky, ale už i napříč celou produkcí této původem francouzské společnosti, jež už má ale studia po celém světě. Ta na většině projektů spolupracují, sdílejí mechaniky a nejrůznějším způsobem je propojují. Jednu dobu to skvěle fungovalo, protože vše bylo pokročilé a nevídané. Jenže, když už se to objevilo v desáté hře, ať už se jmenovala Assassin’s Creed, Ghost Recon nebo právě Far Cry, začali toho mít hráči tak nějak dost.

Na Far Cry 6 jsem byl zvědav právě z toho důvodu, že se v něm Ubisoft měl s tímto prokletím popasovat. Navíc téma latinskoamerické diktatury se špetkou toho potřebného šílenství opět v trailerech fungovala jako fantastický tahák, obzvlášť když se spojila s tváří a hlasem Giancarla Esposita coby bezskrupulózního vládce Antona Castilla. Zdálo se, že se Far Cry tentokrát do značné míry opře o příběhovou linku a opustí generický obsah, kterým tradičně zaplňuje svůj otevřený svět.

Bohužel jsem se ale pletl. Pokud jde o onen příběh, musím konstatovat, že zůstává trestuhodně nevyužitý a na rozměry hry je ho v ní příliš málo. Jako obvykle tak tvoří jen jakousi fasádu pro svobodný pohyb po velkém ostrově, kde mohou hráči dělat doslova, co je napadne. To je nějakou dobu skutečně zajímavé, jenže poměrně brzy zjistíte, že ať už uděláte cokoliv, je to vlastně ve výsledku úplně jedno a nikoho to nezajímá. Hra vám na mnoha místech naznačuje, co by se asi hodilo udělat, například ušetřit příslušníka režimu, který však na poslední chvíli pomůže rebelům. Když ho ale zabijete, nestane se vůbec nic. Nikdo to dokonce ani neokomentuje, jde se prostě dál.

Navzdory deklaracím o změně hratelnosti se Far Cry 6 hraje velmi podobně jako všechny předešlé díly. Rozdíly tu ale jsou. Autoři se evidentně snažili všechno tak trochu vylepšit nebo spíše doplnit. Výsledkem je až neskutečný přísun nejrůznějších featur, které ale zároveň docela stresují, protože by se mohlo zdát, že je budete potřebovat. Nakonec se ale ukáže, že jsou to všechno jen takové doplňky, které využívat můžete, ale vlastně nemusíte, protože je nepotřebujete. A tak se na ně postupem času vykašlete. Jde třeba o různé typy munice, které se hodí pro odlišné příležitosti. Jenže pak se záhy dostanete k úžasné zbrani, která toto vše neguje. S tím souvisí i odměňování za nejrůznější vedlejší úkoly, kterých je ve hře přehršel. Brzy však pochopíte, že nové věci příliš nepotřebujete.

Far Cry 6 je v jádru stále velmi dobrou hrou, která má velmi příjemnou atmosféru, pokud se do ní pohroužíte a řemeslně kvalitní hratelnost, pokud jde o přestřelky či pohyb po ostrově. A některé ty featury jsou nakonec i povedené, takže si je užijete. Problém je v tom, že už nejsme v roce 2008, kdy vyšel první díl, ani v roce 2012, kdy jsme se dočkali legendární trojky, jež sérii redefinovala. Máme tu vlastně poněkolikáté to samé, jen v jiném, nutno říct, že líbivém kabátku.

Far Cry 6

7.5

Hodnocení

7.5/10

Klady

• spousta zbraní
• dobře zpracované hlavní mise
• kooperace pro dva hráče

Zápory

• hloupá umělá inteligence
• na obou stupních obtížnosti snadné
• chybějící motivace a repetice

Radim Krýzl

Redaktor a hlavní recenzent serveru Gamebro.cz. Jinak vášnivý sběratel starých herních konzolí a her.