Recenze Fire Emblem Warriors: Three Hopes – výborná příběhová řežba
Foto: Nintendo
Málokdy se stává, aby se v rámci jedné značky výrazně měnil i žánr. Zatímco poslední díl ze série Fire Emblem s podtitulem Three Houses nabízel kombinaci příběhové hry, sim-managmentu a tahové strategie, tak Three Hopes nabízí mnohem větší akci, trošku managmentu i strategie a také slušnou porci příběhu.
Three Houses byla skvěle hodnocenou hru, a i díky tomu se mi dostala tato série do hledáčku. Jelikož nejsem úplně velkým fanouškem her tohoto směru, tak občas některé tituly dokáží překvapit a donutí se podívat po zábavě i v tomto rybníčku.
Ale zpět ke změně žánru, jelikož nový recenzovaný díl ze série Fire Emblem, který ještě přidal za značku slovo Warriors a podtitul Three Hopes nabízí takzvaný „musou“ žánr. Což znamená, když se hrdina prosekává stovkami nepřátel uděluje komba za tisíce bodů a jedinou překážkou po cestě jsou bossové či silnější nepřátelé. Takovým nejmenovaným králem tohoto žánru můžeme označit sérii Dynasty Warriors.
Upřímně jsem si nemyslel, že vývojáři dokáží napojit tyto dvě hry a posunout žánr „musou“ někam dále, jelikož v něm nevidím žádný nový potenciál. Nakonec přeci jen drobné vylepšení a výraznější propojení zde najdeme.
Bitva tří národů
Co se týče příběhového propojení, tak se hra odehrává v alternativní časové linii, než tomu bylo u hry Three houses. Z role hrdiny se stane hlavní záporák, jelikož nový hrdina Shez v úvodu dostane nakládačku od Byleth. Shez se ovšem pomocí mysteriózní bytosti Arval vrátí mezi živé a opět se zapojí do dění na kontinentu Fódlan.
Již postava spirituálního ducha Arval je skvěle napsaná. Někdy působí hrozně otravně a někdy zase vše doplňuje vtipnými a nevytříbenými komentáři, a tak si ji hráči prostě časem musí zamilovat. Po znovuoživení se hlavní hrdina ocitne na bojišti, kde si to vůdci tří národů Adrestian Empire, Holy Kingdom of Faerghus a Leicester Alliance vyříkávají s bandity.
Jako žoldák jim nabídnete svoje služby, a tak po první bitvě, kde se hráči naučí základní ovládání se v této naučí pokročilejší mechanismy jako je střídání herních postav a dávání rozkazů na bojišti. Hráče předchozího dílu potěší, že si pak mohou v táboře pokecat ze starými známými.
Po dalších událostech, ale propukne válka a na hráči je si opět vybrat stranu a tím se přidat k jedné ze tří nadějí, což hodně napomáhá znovuhratelnosti, abychom měli možnost prozkoumat cestu a příběhové rozuzlení všech tří národů. Herní doba je výrazně kratší než u Three Houses, takže vyzkoušet si všechny možnosti nebude trvat stovku hodin.
Socializace i během války
Jinak příběh pěkně odsýpá a rozhodně patří k tomu lepšímu. Na hráče čeká spousty cut-scén, příběhových dialogů a navazování vztahů na jednotlivé spolubojovníky a ostatní postavy v táboře. Socializační možnosti v táboře jsou mezi bitvami omezeny, a proto je dobré s nimi zacházet s opatrností a rozvahou.
Dokonce každá postava má ráda něco jiného a k tomu musíme volit odpovědi v rozhovorech a dárky, které postavám dáme. Dobré vztahy se projeví i na samotném bojišti, a i když nemusíte se naplno věnovat této činnosti, tak je to důležitou výhodou a příběhovým doplněním.
V táboře je možné také vylepšovat jednotlivé budovy, jako je kovárna, kuchyně, výcvikové středisko a vše dodává další výhody do bitev i mimo ně. Dokonce je možné trénovat i společníky, které si tak často neberete sebou do bitev, aby svojí silou nezaostávali za ostatními, když je přeci jen budete chtít využít.
K vítězství je potřeba více než jen bojovat
Tahle omáčka okolo je velmi důležitá a bez ní, by hra zapadla jen jako další slušná rubačka, ale tohle všechno jí posouvá o stupínek výše. Tím se dostáváme na samotné bitevní pole, ale než tak úplně začnu, tak jsem opomněl, že kromě hlavních bitev a plnění vedlejších misí v nich, je možné se účastnit i nepovinných bitev, které přináší další zkušenosti a peníze. Před bitvou je možné ještě rozdělit strategické body a tím dodat svým vojákům třeba skupinu léčitelů, lepší viditelnost, nebo donutit dezertovat nepřátelského generála.
Hodně taktizování si hráči užijí i během bitev, jelikož vybrané společníky, nejen že můžeme ovládat a přepínat mezi nimi, abychom si užili i jiný bojový styl než u našeho hlavního hrdiny, ale můžeme je vše různě úkolovat. Aby dobyli nějakou oblast, ochraňovali vybranou jednotku, nebo posílili jiného společníka.
Od samotného boje není potřeba pak očekávat nic jiného než desítky různých komb a speciálních útoků propojeného do orchestru sekání, bodání, střílení. Proti silnějším nepřátelům je občas potřeba použít také krytí, nebo úskok, ale jinak se jedná o čistokrevnou řežbu.
V bitvách postupně zabíráte jednotlivá území, jak porážíte nepřátelské velitele a díky tomu pak produkujete vlastní vojáky a tím se z postupné akce stává pořádná bitva. Co se týče technické stránky, tak ani tady není potřeba něco výrazněji vytýkat, hra je stabilní po grafické stránce ucházející a většina důležitých rozhovorů je i dabovaná, bohužel opět ne všechny.
Verdikt
Fire Emblem Warriors: Three Hopes mě osobně příjemně překvapil, a i přes výborná hodnocení předchozího dílu jsem byl trošku skeptický, naštěstí soubojový systém je i v této době zábavný a taktické možnosti na bojišti vylepšují celkový zážitek a pak omáčka okolo tábora a společníků je velmi osvěžujícím prvkem mezi neustálým bojem. Sice bych uvítal větší managment tábora, nebo spíše i nějakého válečného tažení a obrany, nebo vybavení, ale i tak se jedná o skvělou hru. A pokud máte rádi tento žánr, tak je Three Hopes jasnou volbou.
Fire Emblem Warriors: Three Hopes
0.00
Klady
- Chytlavý příběh
- Pořádné bitvy
- Strategické možnosti
- Péče o družinu a tábor
Zápory
- Mohlo být více možností budování tábora
- V trošku jiném žánru by mohla být hra ještě lepší
Komentujte