Recenze Kirby and the Forgotten Land – to nejlepší na Nintendo Switch
Snad každý fanoušek konzole od společnosti Nintendo zná, kromě Mária a Zeldy, i roztomilého růžového Kirbyho. Tato postava se od roku 1992, kdy vyšel první díl, objevila v desítkách titulech, ať jako hlavní či vedlejší postava. Tím se nesmazatelně zapsal do historie her od Nintenda.
S Kirbym mám osobní spojitost, jelikož jsme stejně staří, a i když jsem hrál jen zlomek her s touto ikonickou postavou, tak jsem byl velmi zvědav, jak se vývojáři poperou s přechodem do 3D světa u této plošinovky.
Kirby to nikdy neměl snadné, jelikož neustále zápolí s ikonami jako je Mario, nebo Donkey Kong, ale i přes to si dokázal vybudovat slušnou základnu fanoušků. Nyní přichází ještě v lepší formě a nebál bych se říct, že svoje parťáky ze světa Nintenda tentokrát poráží na plné čáře.
Cesta plná strastí pro růžovou kuličku
Kirby and the Forgotten Land je 3D hopsačka a i když to může znít neuvěřitelně, tak se hra odehrává v postapokalyptickém světě. Ale neočekávejte žádný drsný, nepřístupný svět a příběh plný zvratů o tom tahle hra není. Příběhová složka je opět jen okrajová omáčka pro úvod. Síla titulu tkví v hratelnosti, neskutečných možnostech, hlavolamech, zdolávání mapy a její průzkum.
Na začátku si Kirby užívá prosluněného dne ve své domovině, když se zničehonic objeví tajemný vír, který začne pohlcovat obyvatelé v Dream Landu. Kromě nebohých Waddle Dees, vír vcucne i našeho Kirbyho, který se objevuje sám v novém světě. Tento svět je pozůstatkem jiné civilizace, a právě se jeví jako postapokalyptická obdoba našeho reálného světa.
I když se to může zdát trošku zvláštní, tak to naopak neskutečně pasuje a vyvažuje překypující roztomilost Kirbyho světa. No a úkol je zde jasný zachránit Waddle Dees a dostat se zpátky z této pustiny. K tomu je ale cesta daleká a než se podaří zachránit všechny nebohé unesené stvoření je potřeba pro ně vytvořit bezpečné útočiště, kde budou moci přečkat.
Z tohoto místa bude hráč plánovat všechny další kroky. Hra se odehrává ve stylu centrální lokace odkud se dostaneme na mapu a v ní můžeme libovolně navštěvovat odemknuté lokace, případně se vracet na místa, kde ještě nebyla splněna nějaká výzva, nebyl nalezen nějaký plánek na vylepšení schopností a podobně.
V tomto útočišti si může Kirby vylepšovat svoje pohlcené schopnosti díky nalezeným hvězdičkám, zajít si do kina a podívat se, co se doposud odehrálo, nebo se jen kochat zachráněnými Waddle Dees.
Prozkoumej a sežer
Růžová koule sama o sobě nemá příliš mnoho schopností a vlastně kromě skákání, plachtění umí jen požírat a plivat. Naštěstí se dobře dokáže transformovat a napodobovat. Což má za následek ten, že dokáže pozřít schopnosti někoho jiného tím, že ho sežere. Čímž se do hry najednou dostává neskutečné množství možností a schopností. To pak posouvá hratelnost na úplně jinou úroveň.
Možností je opravdu hodně, a tak se z Kirbyho stane plivač ohně, rytíř házející meč, ostnatá koule, vzdušný vír, nebo se dokáže ohánět sekerou. Jen pouhé vyjmenování schopností by bylo na celý odstavec. Ale to není nic, co by fanoušci neznali, tou největší změnou je, že Kirby dokáže pohltit, nebo spíše pokrýt a ovládat i velké objekty.
Mezi takovéto objekty patří třeba dopravní kužel, nápojový automat, který se dá využít jako kulomet na plechovky, také se může natáhnout na schodiště, či auto. Zrovna auto lze kromě zrychleného přesunu využít i na závodění. Využití těchto větších objektů je rozhodně příjemná vzpruha v hratelnosti.
Zábava je to nejdůležitější
Jednotlivé úrovně jsou spíše koridorovou záležitostí, i když nabízejí spousty skrytých míst a zkratek, jenž lze odhalit. Ale jinak podobně jako v Sackboy, nenabízí žádné polootevřené či čistě otevřené světy. Což rozhodně není na škodu a k této hře to sedne více.
Jinak je level design zvládnut na jedničku. Prostředí se neustále mění, stejně tak překážky v něm, a i jednotlivé puzzle nejsou ničím, co by se stále opakovalo. V tomto směru vývojáři dávkují hráčům neustále něco nového, a tak hra nepřestane bavit od začátku až po samotný konec.
Na konci každé části světa na hráče čeká souboj s bossem. Ten naproti většině hry nabízí alespoň nějakou výzvu a každý souboj je zcela originální. V průběhu hraní hráči narazí i na mini bossy, ale ti nejsou nijak obtížní na překonání. Trochu výzvou mohou být speciální výzvy. Za jejich plnění je možné získat speciální hvězdičky a za ně si ještě více vylepšit Kirbyho.
Vlastně celé hře mohu vytknout jen nedostačující obtížnost a výzvu pro zkušené hráče. Pokud máte něco nahráno, tak dokážete hru proběhnout bez jediného úmrtí či zaseknutí u nějakého hlavolamu. Což na druhou stranu může být výhoda pro nezkušené hráče a mladší ročníky. Hru je možné hrát v kooperaci a nízká obtížnost nahrává tomu hrát hru s dětmi nebo třeba manželkou či partnerkou. Pro zkušené hráče může být tak výzvou třeba hledání všech skrytých předmětů.
Verdikt
Kirby and the Forgotten Land je i přes nízkou obtížnost asi letošní nejlepší hra, kterou jsem měl možnost hrát na Nintendu Switch. Po celou dobu hraní jsem nenarazil na žádnou nudnou pasáž a novinky v hratelnosti celou hru odlišují od ostatních titulů. Za sebe hru mohu doporučit všem, jelikož se jedná o hru, kterou právě majitelé Nintenda Switch vyhledávají a proč tuto konzoli máme.
Komentujte