Recenze Mario & Luigi: Brothership – bratrská síla
Foto: Nintendo
Ačkoliv se dlouho spekuluje o nástupci konzole Nintendo Switch, tak o nové a originální hry na současnou konzoli od Nintenda nouze rozhodně není. Jednou z posledních her v letošním roce je Mario & Luigi: Brothership. Nejedná se o typickou hru ze světa Maria, ale spíše další odnož ve stylu nedávno vydaného remaku Super Mario RPG.
Za vývojem hry stojí studio Acquire, které má již zkušenosti s RPG hrami, jelikož pracovali na hrách jako Octopath Traveler II, Tenchu, nebo Way of the Samurai. Hra je kombinací tahového RPG a klasického Maria, i když hopsacích pasáží je vcelku pomálu a veškerý boj probíhá ve stylu tahu a včasného stisku tlačítka.
Vzhůru do nového světa
Tentokrát nebudeme zachraňovat žádné princezny, ani Houbičkové království, ale vydáme se do úplně nového a neprobádaného světa Concordia. Příběh je opět velmi prostý a přímočarý, ale to mají fanoušci červeného instalatéra rádi.
V úvodu hry se bratří dvojce Mario a Luigi přenesou do nového světa záhadným portálem a na malý okamžik se tak rozdělí, takže prvních pár minut hry se hráči chopí jen Maria, ale takhle hra je o obou bratrech. Takže netrvá dlouho a dvojce se dá dohromady, kdy hráč ovládá obě postavičky zároveň.
Nový svět trpí závažným problémem. Dříve se jednalo o jeden veliký kontinent, ale po nešťastné události se celý kontinent roztrhal do spoustu malých ostrovů, které si volně plují širokým oceánem. Obyvatelé tohoto světa se s tím ale nechtějí smířit, a proto na centrálním ostrově vysadili nový strom, který může opět všechny ostrovy spojit do jednoho.
Tento ostrov Shipshape Island je jako plující loď, a tak se dokáže dostat k jednotlivým ostrovům a na známých bratrech je, aby každý z ostrovů navštívili a spojili s lodním ostrovem. Jelikož se jedná o nový svět, tak kromě ústřední dvojce nečekejte žádné další známé postavy z tohoto univerza. Možná i proto je hra trošku více ukecaná, kvůli čemu může být problém u mladších hráčů, kteří si moc nerozumí s angličtinou. Nicméně jazyková bariéra není tak velkou překážkou, a i bez porozumění rozhovorů lze snadno pochopit co dělat.
Ostrov na obzoru
Shipshape Island je takový centrální Hub, který postupně objevujete, jak se bratři učí novým schopnostem a zvyšujete sílu stromu, který drží získané ostrovy opět pohromadě. Ostrov neustále pluje a na mapě lze vidět jakých tras se drží a případně kolik ostrovů by se na dané trase mělo nacházet.
Dalekohledem je potřeba ostrov najít a zpřístupnit si k němu tak cestu. Pak už se jen nechat odpálit kanónem na daný ostrov. Zde je potřeba vyřešit problémy místních obyvatel a dostat se na nejvyšší bod na ostrově a připojit se tak k hlavnímu lodnímu ostrovu.
Každý ostrov má úplně jiný design a jiné rozložení úrovní a překážek. Ačkoliv je herní náplň trošku stereotypní, k tomu se dostanu hlavně v soubojích či jednodušších hádanek, tak díky velké rozličnosti samotných ostrovů je radost každý z nich objevovat a prozkoumávat.
Na každým z hlavních ostrovů se většinou naše dvojce hrdinů naučí nějakou novou schopnost, nebo získají nový předmět, který jim umožní řešit překážky či hádanky na jiných ostrovech. Dokonce po splnění hlavního úkolu na daném místě se zpřístupní další menší část lokace, takže je dobré se na ostrovy vracet i po propojení, k čemuž lze využít i rychlé cestování.
Bohužel vedlejší úkoly jsou většinou nezajímavé a úplně jsem neměl chuť se vracet na již objevené ostrovy kvůli pár drobným místům na průzkum, nebo plnění vedlejších misí. Na místa jsem se vracel hlavně pro získání dalších Sprite Bulbs, které jsou v pozdější fázi hry vcelku důležité.
Souboje jsou Achillovou patou hry
Velkou část herní doby hráč stráví souboji, které jsou po čase velmi stereotypní. Na začátku se mi sice líbilo, že se nejedná jen o jednoduchý tahový souboj, jelikož je potřeba pro vrstvení útoků mačkat daná tlačítka včas a přesně, a to samé platí i pro úskok před nepřátelským útokem a při dobrém načasování ještě udělíte poškození.
Nicméně po čase souboje začnou spíše nudit a možná bych raději uvítal větší taktické možnosti v podobě útoků a využívání podpůrných předmětů a včasné využívání tlačítek nechal pouze u obrany. Postupem času hlavní postavy zvyšují svoji úroveň učí se novým schopnostem a získávají nové vybavení, jako je třeba velké kladivo a díky tomu získávají další způsoby útoků, ale stejně jsem měl pocit, že souboj je nejslabší stránkou hry.
Možná je to dáno i tím, že stále hrajeme jen za Maria a Luigiho a vše se moc opakuje. Spolupráce je zase výborná v řešení různých hádanek, kdy hráč převážně ovládá Maria a Luigi chodí za ním, ale částečně ho také ovládá příkazy, aby něco udělal anebo druhým tlačítkem s ním provádí výskok. Bratři si mohou přehazovat různé objekty, a tak je dostat na vyvýšené místo, nebo využít Luigi Logic, což je takový šestý smysl zeleného instalatéra.
Verdikt
Mario & Luigi: Brothership je rozhodně dobrou a zajímavou hrou. Nebude patřit k tomu nejlepšímu z herní produkce Maria, ale fanoušci her jako byl Mario RPG a klasických her z tohoto univerza budou spokojení a dostanou cca 40 hodin slušné zábavy. Bavil jsem se průzkumem rozličných ostrovů a řešení hádanek, bohužel soubojový systém je ze začátku moc jednoduchý a časem začne poněkud nudit. Nicméně to je častý problém her tohoto žánru.
Mario & Luigi: Brothership
Klady
- Různorodé ostrovy
- Malebné grafické zpracování
- Zcela nový svět
- Využití Maria a Luigiho
Zápory
- Po čase nudnější souboje
- Drobné technické chyby
- Vedlejší úkoly
Komentujte