Recenze Monster Energy Supercross 4 – Další dávka supercrossu
Studio Milestone nás v poslední době slušně zasypává motoristickými jednostopými závody a v tuto chvíli je jich na nové generaci více než těch čtyřkolových. Což je jen známka, že novým konzolím motorky prostě sedí. Po RIDE 4 a MXGP 2020, které jsme pro vás také recenzovali tu máme zase trošku odlišnou hru. Ta kromě jednoho studia má ještě společný znatelný posun a větší zaměření na reálnější prožitek.
I když se považuji za velkého motoristického fandu, tak musím uznat, že u motorek jsem byl vždy jen u série RIDE a TT Isle of Man. Teprve s příchodem MXGP 2020 jsem se dostal k hernímu motokrosu. Proto jsem i souhlasil, že po slušném hodnocení u MXGP zkusím i supercross. Takže moje hodnocení je bez zkušeností z předchozích dílů, což nemusí být hned nevýhoda a recenze byt tak mohla být pro hráče, kteří také uvažují o vyzkoušení této hry.
Krušné začátky závodníka
Hned na úvod musím říct, že začátek byl neskutečný utrpení, dokonce jsem hru asi po 45 minutách vypnul odinstaloval z Playstationu 5 a řekl jsem si, že tohle opravdu ne. V tu chvíli jsem uvažoval, komu z redakce zapůjčím svůj stroj, nebo poskytnu přístupy k účtu, aby se hra zrecenzovala. Naštěstí jsem do druhého dne vychladl, hru znova stáhl a opět se pustil do arénového bahna, písku a neustálých skoků.
Výsledek tedy nebyl o něco lepší, ale už jsem nedojel poslední, ale jednadvacátý. V dalších závodech jsem se dlouho držel na špici, ale nakonec jako bych vše dělal špatně a u posledních pár kol jsem se jen propadal. I u MXGP 2020 jsem první závod skončil bezradně poslední, ale u druhé to bylo lepší a ve třetím jsem bojoval o přední příčky, tady to bylo snad ještě horší.
Postupem času jsem na to ale trochu přicházel a prostě hrát si jen s plynem a brzdou tady nestačí. Je zde hodně potřeba pracovat s náklonem našeho závodníka, a to nejen abyste se vyhnuli pádům ale i kvůli dopadům. Špatný dopad zpomaluje ze všeho nejvíce. Další velmi důležitou věcí je načtení trasy, někdy je výhodnější zatáčku seknout hned u kraje, někdy je lepší trošku obkroužit kolem hrazení, a to platí i u překážek. Někde vás v plné rychlosti vymrští tak špatně, že dopadnete na hranu další překážky, a to vás neuvěřitelné zpomalí.
Jízdní režim je zde naprosto nekompromisní a říkám si, že v supercrossu asi nikdy nebudu profík, jelikož čím byla pak obtížnost vyšší, tím více to bylo opět těžší. Bohužel hra neobsahuje žádný rozsáhlý tutoriál, který by novým hráčům vše vysvětlil a extrémní obtížnost bez možnosti nějakého velkého usnadnění může nováčky velmi odradit. Pokud bych hru sám neměl na recenzi, tak bych ji nejspíše po vzteklém smazání nikdy nenaistaloval zpět.
Cesta ke slávě je dlážděna trnitou cestou
Hlavním tahákem čtvrtého dílu je rozhodně režim kariéry, který je velice dobře zpracovaný a možná jeden z nejlepších, který jsem u jednostopých závodních her viděl. Vše začíná volbou jezdce, jak jsem zvyklí. Od jména, přezdívky po národnost. Co se týče vzhledu, tak zde máme pár obličejů, vlasů a vousů, ale možnosti spočítáme na prstech rukou. Pak je zde výběr motorky, nebo spíše tovární značky, za kterou budeme jezdit. Tím se určí i barva naší motorky. Všechno má samozřejmě plnou licenci, takže si dozajisté každý vybere toho svého oblíbence.
Skoro bych zapomněl na rozdělení. Na začátku kariéry budete začínat ve Futures se stroji 250SX, prostě jako úplný nováček a časem se budete moci probojovat do výších tříd. Až do hlavního šampionátu napříč celými spojenými státy. Důležitým prvkem je RPG systém, jelikož za každý závod, event a trénink získáváte body, které pak můžete investovat do drobného vylepšení, jenž může trošku zrychlit vaši jízdu či umírnit častost pádů. Možností kam investovat svoje těžce vydřené zkušenostní body je opravdu dost.
Před každým závodním víkendem se můžete pustit do speciálního eventu, který slouží jako taková výzva pro získání nějaké finanční hotovosti na víc, která se třeba hodí na léčení zranění po pádech, což je také věc, jenž velmi ovlivňuje schopnosti jezdce. Kromě toho se můžete pustit do tréninkové výzvy jedné z pěti oblastí. Škoda, že tyto tréninky není možné celé projít ještě před kariérou, jelikož to by nováčků hodně pomohla, takhle se mohou spokojit pouze s jedním a třemi pokusy o co nejlepší splnění.
O samotném hlavním závodě netřeba příliš dodávat. Vývojáři se zde pokoušeli dodat i trošku atmosféry opravdové show, což supercross v Americe opravdu je, proto i za triky získáváte další možnosti vrácení času dozadu. Na začátku závodu je vždy menší ohňostrojová show a představení vlastního jezdce, což je na poprvé hezké, ale když se pak stále opakuje stálý scénář, tak už to jen přeskakujete.
Další možnosti jízdy
Nesmím zapomenout i na další režimy jako je zajet si licencovaný šampionát a nějaký reálným jezdcem, nebo si vytvořit zcela vlastní šampionát. Opět je zde také editor tratí, různé výzvy a závody jak ve hře pro jednoho hráče, tak v multiplayeru. Za větší zmínku stojí režim Compound, jenž je takovým open-world, podobný režim jsme měli možnost hrát i v MXGP 2020. Jen zde na vás čeká více výzev a sběratelských předmětů, ještě k tomu se do tohoto režimu můžete pustit ve více hráčích a volně se prohánět a překonávat navzájem.
Jelikož hra vychází jak na nové, tak na staré konzole, tak grafické zpracování trošku pokulhává a ani PS5 verze není na takové úrovni jako již několikrát zmíněný MXGP, což mě trošku zklamalo. Monster Energy Supercross 4 nabízí rozhodně slušný posun oproti předchozím dílům. Verze pro PS5 nabízí i slušnou haptickou odezvu.
Komentujte