Recenze Pistol Whip’s – střílejte v rytmu hudby v té nejlepší formě na PSVR2

Přinášíme vám první recenzi na hru určenou pro PlayStation VR2, které nedávno vyšlo. Společně s novým hardwarem vyšel i slušný počet her, ty nejzajímavější pro vás už testujeme, a kromě celkových dojmů a zhodnocení se na každou hru podíváme zvlášť.

Jako první jsme řádně otestovali rytmickou střílečku Pistol Whip’s. Jedná se o vylepšenou verzi Pistol Whip, který jsme měli již možnost hrát na první generaci VR pro PlayStation, nebo na Oculus Quest či jiném VR zařízení určené pro hraní na PC. Pokud se podíváte na recenze již původní verze, tak se výsledné známky pohybují hodně vysoko.

Střelba v rytmu hudby

Základní fungování hry bychom mohli přirovnat pro nás známějšímu Beat Saberu od československých vývojářů. Zde kromě světelných mečů vezme do rukou jednu či dvě pistole a v rytmu se pustíme do střílení nepřátel a uhýbání. Oproti Beat Saberu je Pistol Whip’s více hrou, se sice pomalejšími pohyby, ale na druhou stranu se zapojením více částí těla.

I když se to na první pohled nemusí zdát, tak u této hry se dokážete slušně zapotit. Základní premisa je jednoduchá. Do ruky si vezmete jednu či dvě pistole a postava postupně prochází jednoduchou scenérií. Do toho hraje velmi rytmická hudba všude vyběhávají či vykukují nepřátele, kteří se vás snaží zastřelit dříve, než to uděláte vy. No a úkol hráče je snadný. Dostat se na konec co možná s největším bodovým skórem.

Zas tak snadné to rozhodně není, některé nepřátele mají i brnění a je potřeba více než jeden zásah. Do toho je potřeba se vyhýbat létajícím kulkám a dalším objektům či překážkám. Střílení, míření, a i nabíjení je dosti intuitivní a člověk se rychle naučí, jak to má hrát.

Nicméně s dalšími úrovněmi případně na vyšší obtížnosti to není nic snadného. Tahle hra dokáže člověka odrovnat klidně do půl hodiny. Hru jsem hrál několik dní po sobě a musím říct, že mě bolel skoro celý člověk.

Což je rozhodně dobrá věc, a pochvala pro vývojáře. Oproti nějakým cvičícím hrám si zde hráč protáhne všechny kosti v těle, a ještě se u toho královsky baví. Každá úroveň má jiný hudební podkres a variant je v tuhle dobu již velmi hodně, takže se hráč nemusí bát, že po pár hrách bude znát úrovně nazpaměť a hudební podkres by se omrzel.

Ozvláštnění hry a zbraně co ruce ráčí

K dalšímu hraní slouží i různé nastavitelné módy, kampaně a možnosti personalizace. Oproti původní hře obsah slušně nabobtnal. Původně hra nabízela jen deset úrovní, ale teď jich je několikanásobně více. K tomu je několik příběhových kampaní, které nabízejí i menší filmečky pro vtáhnutí více do hry.

Každá úroveň nabízí tři druhy obtížnosti, také je možné využít jednu či dvě pistole na ráz. V každé obtížnosti lze poměřovat vybojované skóre s ostatními hráči v celosvětovém žebříčku, nebo jen mezi přáteli. K tomu je možné nastavit nejrůznější rozšířené možnosti, jako je, že nepřátelé nestřílejí, ale vracejí se vystřelené střely, což zvyšuje obtížnost do extrémní roviny.

Hračičky si vyhrají i se skiny pistolí, které jsem ani nepočítal, jelikož již je opravdu neskutečné množství. Dokonce vývojáři nekončí a i nadále plánují další nové scénáře.

Verdikt

Jediná vada na kráse této hry je, že hra nenabízí nějaký tutoriál, kde by více vysvětlila, jak se dostat, co možná k nejvyššímu bodovému výsledku. Jinak se jedná o skvělou odreágovačku, která hráči kromě zábavy nabídne i slušný pohyb. Po nějaké hodince hraní jsem se pod VRkem slušně zapotil. I když se mi na první pohled výrazný vizuál moc nezamlouval, tak ale ve spojení se skvělou hudbou a zábavnou hratelností to funguje naprosto dokonale. Osobně jsem nečekal, že zrovna Pistol Whip’s se zařadí mezi ty nejlepší hry na PSVR2, které je v tuto chvíli si možné zahrát a ani po dohrání všech scénářů a kampaní z disku jen tak nezmizí a občas se ke hře rád vrátím stejně jako ke Kayak VR: Mirage.

Pistol Whip’s

9

Hodnocení

9.0/10

Klady

• Vyladěná hratelnost
• Parádní VR zábava
• Spousta obsahu
• Pohybová hra u které se člověk zapotí a má stále co pokořovat

Zápory

• Žádný tutoriál
• Pro někoho nemusí mít hlubší smysl

Matěj Pejsar