Recenze Pokémon Scarlet & Violet – cesta pokemoního nadšence
Pokud pomineme několik odboček, tak nyní přichází již devátá generace pokemoních her s názvem Scarlet a Violet. Do toho bylo několik předělávek starých her a na začátku roku menší odklon od série. Chvilku jsem si myslel, že Pokémon Legends: Arceus bude novým standardem, který se vypiluje.
Nicméně další hrou, je klasický díl, který běží v zaběhnutých kolejí, jen sebou samozřejmě přináší drobný posun oproti předchozímu dílu Sword a Shield. Jelikož během prvního týdne hra získala dosud největší prodeje v historii, tak je znát, že i s minimální inovací je stále mezi fanoušky hlad po pokémoních hrách. Ale jak je to s kvalitou se podíváme v následujících řádcích.
Hola, Hola, škola volá!
Tentokrát se podíváme do regionu Paldea, kde na hráče čeká celých 400 pokémonů. Ne všechny jsou zcela nový, a tak nalezneme i několik kousků z první a druhé řady, což mě vždy potěší více než zcela nový. Alespoň pro mě nebylo obtížné si vybrat svojí aktivní šestici, jelikož jsem dával přednost těm původním kouskům.
Hráči se ujmou začínajícího studenta místní akademie Uva. Ale celá pouť začíná nejdříve tvorbou vlastní postavy. Opět zde máme několik možností úprav, které nemohou konkurovat velkým RPG hrám, ale lze si svého nového trenéra pokémonů slušně přizpůsobit k obrazu svému.
Ještě, než hlavní hrdina nastoupí na první hodinu, tak se při cestě do akademie seznámí s ředitelem a aktuální šampionkou školy, která zde je sice v roli rivala, jak ho známe z předchozích her, ale je na silně přátelské vlně a jen ráda bojuje s každým, kdo alespoň trošku chce.
Nemony, tak není ani tak rival, jako spíš parťák do nepohody. Škoda, že hra opět neobsahuje dabing. Je strašná škoda, že na značce jako pokémon se takto šíleně šetří a stále ji chybí tak důležitá věc jako je dabing, který by celou hru posunul o laťku více. A to nemluvím ani o tom, že by se dalo rozhodně z konzole Nintendo Switch vytáhnout o něco více, a i po grafické stránce by hra mohla být lepší.
Pokémoní titáni
Ale zpátky k příběhu. Při cestě na univerzitu hlavní hrdina narazí na jednoho z pokémoních titánů v hře Violet, kterou jsem hrál je to Miraidon a ve verzi Scarlet Koraidon. Díky pomoci se k hráčům přidá dobrovolně a po trošku delším úvodu ho můžeme využívat jako dopravní prostředek po otevřeném světě, a to jak po zemi, vzduchu, tak i po vodě.
To je pak hned jiné cestování než všechnu tu dálku šlapat po svých. V závěru hry je možné Miraidona využít i při souboji. S titány se pojí i jedna z cest, jak hru dohrát. Celkově jsou tří, ale klidně můžete plnit všechny v tomto naštěstí hra neomezuje pouze na jednu cestu.
Už vzhledem k tomu, že úvod hry je dosti dlouhý a dostat se jen na akademii zabere pár hodin, pokud tedy jako já budete cestou sbírat všemožné předměty, zápasit s trenéry a chytat všechny možné pokémony, které ještě nemáte v pokedexu. Jsem rád, že nemusím hrát celou hru znovu, abych mohl projít všechny tři cesty.
Path of Legends se nazývá cesta k poražení pěti pokémoních titánů, kteří jsou roztroušené po celém světě. Ono i dost vedlejších úkolů jsou napříč celým novým regionem, ale stále mi ve hře chybělo právě více vedlejších záležitostí než jen touha po poražení všech trenérů, titánů a doplnění celého pokedexu.
Cesta k vítězství
Ještě jsem se nedostal do bodu, kdy se hráči nacházejí na akademii, která je zpracovaná velmi pěkně a její průzkum byl zaslouženou odměnou po dlouhé cestě. Zde na hráče čeká i několik přednášek, které i poradí nějaké fígle ze světa pokemoních her. Sice zkušení hráči budou vědět ale případným nováčkům doporučuji se hodin zúčastnit.
V akademii následně započne Treasure Hunt. V tom okamžiku se studenti rozprchnout do celého regionu a získávají zkušenosti a snaží se utržit titul šampiona. Ten je možný získat jednou ze zmíněných tří cest Victory Road, Path of Legends a Starfall Street.
O Path of Legends jsme si již říkali. Victory Road je klasická cesta k vítězství, a to porazit všechny mistry trenéry na osmi místech. Starfall Street, to je cesta, ve které je potřeba infiltrovat Team Star a porazit pět hlavounů této organizace. Team Star jsou něco jako Rakeťáci v původním seriálu, prostě banda děcek a lidí dělajíc samou neplechu, a dokonce se jim daří kazit i některé studenty.
Celý svět v rukách
Pokémon Scarlet & Violet přináší i několik novinek a změn. První z nich je veliký otevřený svět, kde nejsme limitování žádnou cestou a po dlouhém úvodu je jen na hráčích do které části světa se vydají. Celý region je inspirován Španělskem či Portugalskem.
Kromě toho je možné svého primárního pokémona vypouštět z pokéballu a ten může automaticky bojovat s divokými pokémony, a tak přinést nějaké zkušenostní body na víc. Nebo sebrat nějaký předmět, kterých se po celém světě nachází nepřeberné množství.
Pro svoje pokémony mají trenéři nové vylepšení, nebo funkci, kterou je takzvaná Terastallizace. Pokémona obklopí krystalická aura a kromě toho, že se z něho stane blyštivé a větší cosi, tak výrazně zesílí. Samozřejmě se to vztahuje jen na jeden boj a nabití nějaký čas trvá. Osobně jsem z této funkce nijak nadšený nebyl a pokud nebylo zbytí, tak jsem ji ani nevyužíval.
Verdikt
Pokémon Scarlet & Violet je v mnoha věcích lepší a větší než jeho předchůdci. Novinek je v celku dost a dosti zpříjemňují hraní, jen jsem měl štěstí, že jsem zase předchozí dvě generace vynechal a díky tomu mě Violet výrazně bavil, ale už by to chtělo v celé sérii trošku výraznější posun ku předu, jelikož by si to značka Pokémon rozhodně zasloužila. Ale kromě chybějícího dabingu musím ještě vytknout technický stav, a hlavně při hraní na velké televizi je to znát nejvíce. Různé propady plynulosti, doskakování pokémonů a jiné bugy srážení hru dolů. Kvůli tomu jsem pak raději celou hru hrál v handheld režimu, kde chyby nejsou tolik znát.
Komentujte