Recenze SteelRising – steampunk, Paříž a revoluce v originální kombinaci
Celé Francouzské království, a hlavně Paříž se nachází v době velké revoluce. Nicméně král Ludvík XVI neskloní svoji hlavu na gilotinu, ale napochoduje do ulic se svými rozpohybovanými stroji neboli automatony. Ty v celé zemi nastolí tvrdý řád a dohled. Marie Antoinetta to ale nenechá jen tak a na nebezpečnou misi vysílá jediného automatona, který ji poslouchá.
Než se vrhneme do samotného dění a hodnocení, tak se vrátíme trošku na začátek. V den vydání se již můžete pustit do čtení recenzí, jelikož studio Spider s vydavatelem Nacon a českým zastoupením Comgad umožnilo podobně jako třeba ve většině případech Sony poskytnout velmi očekávanou hru SteelRising ještě před vydáním.
SteelRising je nová IP, která využívá velmi neotřelé a netradiční zasazení do alternativní historie Velké francouzské revoluce. Nicméně vývojáři ze studia Spider nepřichází s klasickým příběhovým RPG, jak bychom mohli očekávat, ale se souls hrou. Na hře je trošku patrné, že vývojáři s tímto žánrem zkušenosti nemají, ale přináší i lehký svěží vítr odlišnosti, podobně jako The Surge.
Studio Spider můžeme znát převážně kvůli naprosto skvělému RPG, taktéž s velmi odlišným a zajímavým zasazením s názvem GreedFall. U něho byl oznámen již druhý díl a vývojáři si udělali menší odbočku právě ke SteelRising.
Kromě GreedFallu, studio můžeme znát i díky dalším velmi dobrým hrám, kterými například jsou Bound by Flame, The Technomancer, Of Orcs and Men a Mars: War Logs, což jsou možná až příliš nedoceněné tituly.
Francie v rozkladu
Celá Francie, a hlavně město Paříž je v rozkladu a po ulici se pohybují pouze atomatové, kteří udržují pořádek a drží obyvatele na uzdě od revolucionářských choutkách. Nicméně to se nelíbí Marii Antoinettě, která má sice odpor k těmto oživlým strojům, ale ve svém vedení má jednu velmi mocnou s jménem Aegis.
Tu vysílá zastavit šílenství Ludvíka a při této cestě se nebude dozvídat jen informace o pozastavení revoluce a rozuzlení celé zápletky, ale i o své vlastní minulosti a vzniku. Bohužel příběh není to, co by hráče mělo nikterak upoutat k tomuto titulu. Což je rozhodně škoda, jelikož ve všech ostatních hrách od tohoto studia se dalo mluvit o něčem nadprůměrným až výjimečným.
Zde je to jen slabé pojivo, stejně tomu tak je to i u dialogů, které jsou bez hlubšího smyslu a významu. Trošku lepší to je u vedlejších úkolů, které někdy mají slušný nápad a zabaví. Díky tomu nabobtná i herní doba, jelikož samotný příběh zabere cca 20 hodin, když plníme i vedlejší úkoly a prozkoumáváme prostředí tak se můžeme dostat i na 30 hodin.
Souboj a průzkum
Pro souls hry je typický svižný, taktický a nekompromisní soubojový systém, prozkoumávaní level designu a hledání cest. To všechno ve SteelRisingu dostaneme, jenže v trošku menším měřítku. Soubojový systém není tak promakaný jako třeba v Elden Ringu ani tak odlišný, jako třeba v The Surge. Nejvíce bych ho přirovnal k Bloodborne a to možná díky možnostem využívání podpůrných zbraní na dálku.
Sice dokáže nějakou dobu bavit, ale nikterak nepřekvapí. Zatímco bossové jsou docela nápaditý, tak obyčejní pěšáci se brzy okoukají a s trpělivostí se dají snadno porazit a nikdy nepřekvapí. Ona celkově je hra trošku snazší, než je u souls her běžné, což osobně velmi kvituji, ale hardcore hráče tohoto žánru to rozhodně nepotěší a pokud je nezaujme prostředí, tak zde moc kladného nenaleznou.
SteelRising může být skvělou vstupní branou do tohoto žánru, anebo to pravé ořechové pro hráče typu jako jsem já, že úplně nefandí tomuto žánru kvůli neustálému umírání a tím hraní jedné části hry stále dokola, ale přitom je baví hratelnost a průzkum.
K tomu napomáhá i asistovaný režim, který sice znemožňuje získat některé trofeje, takže lovci platinových trofejí by měli v tomto režimu smůlu. Zase díky tomu se nemusí bát do hry pustit nováčci, nebo i hráči, kteří příliš nefandí ani častému umírání.
Co se týče herního světa, tak zde nečekejte žádný veliký otevřený svět. Hra jde klasickým stylem polootevřených lokací, kdy si musíte hledat nejrůznější zkratky a cestu k cíli s mnoho odbočkami. V celku zajímavé prostředí rozbořené a hořící Paříže či rozmanitého venkova trošku kazí neustále temný nádech.
Hra se odehrává převážně v noci a tím upozaďuje některé části herního designu a jsou i místa, které nevypadají tak lákavě jako jiné. Mezi jednotlivými lokacemi je možné se přesouvat pomocí kočáru a na některá místa se budeme vracet nejen kvůli vedlejším úkolům.
Aegis je mocný stroj na zabíjení
V úvodu hry si hráči mohou svojí Aegis upravit k obrazu svému, kromě účesu, barvy materiálu, make-upu a dalších detailů je potřeba si zvolit úvodní zbraň a tím i základní nastavení. Celkem je možné vybrat ze čtyř variant dvě těžší zaměřené na pomalejší, ale silnější útoky a dvě varianty rychlých útoků. K těm pomalým patří třeba kladivo a štít, nebo kopí s pistolí. K rychlým se zase řadí vějíře, rapíry, elementární útoky a podpůrné předměty.
Aegis může využívat až dvě zbraně, a to jakou volbu udělá hráč na začátku není nevratná a během hraní si určitě je možné vyzkoušet všechny dostupné zbraně a vybrat si tu nejvhodnější. Osobně jsem rád využívat rapír a vějíře, ale svoje putování jsem začal s kopím a pistolí.
Zbraně je možné vylepšovat a přidávat elementární útoky, takže střela může nepřítele i zmrazit, nebo údery zbraní na blízko nepřítele zapálit. Za každého poraženého titána se hlavní postava naučí nějaký nový fígl, takže do hry stále alespoň něco přibývá. Lze také nepřítele vyřadit kradmo, ale nejedná se o nic, co bychom chtěli využívat nějak často.
Zbraně se vylepšují v bezpečných stanovištích za získané body z poražených nepřátel a nalezeného materiálu. Kromě zbraní je možné vylepšovat i základní statistiky, jako je výdrž, odolnost či síla. Když jsme u té výdrže, tak stamina je zde nahrazena přehříváním jádra, tak aby ze hry nebyla hack and slash žánr.
Verdikt
SteelRising je nadprůměrným titulem, který bych spíše doporučil začínajícím hráčům souls žánru, díky trošku lehčí obtížnosti a možnosti hrát v asistovaném režimu, který je rapidně jednoduší. Zajímavé je rozhodně zasazení francouzské revoluce a zapojení zabijáckých strojů. Nicméně hra trošku pokulhává v příběhu, což je pro mě největším zklamáním, ale i v základních prvkách souls her, jako je souboj, jenž je trošku přímočařejší a level designu, který nevyužívá veškerý potenciál vytvořený studiem pro tuto hru. Rozhodně se nejedná o tak zdařilý titul jako byl Greedfall, ale o špatnou hru se taky nejedná.
Komentujte