Recenze Super Mario RPG – předělávka první RPG hry s Mariem
Fanoušci věhlasného italského instalatéra mohou být letos nad míru spokojeni. Po úspěšným celovečerním trháku Super Mario Bros. ve filmu přišla hra Super Mario Bros. Wonder, která se vrátila k 2D zobrazení a rázem byla vystřelena mezi nominace o hru roku. To není ale všechno a vývojáři z Nintenda si pro nás nechali ještě jednoho staronového Maria.
Tou hrou je předělávka úplně první hry s Máriem v žánru RPG, tedy Super Mario RPG: Legend of the Seven Stars z roku 1996. Nově označované jenom jako Super Mario RPG. Ačkoliv předělávky takto starých her sebou většinou přináší i značné změny v hratelnosti, nebo obsahu, tak zde se jedná čistě o grafické vylepšení, nebo spíše kompletní předělání.
Veškerý původní obsah, včetně nedotaženého příběhu a různých archetypů v hratelnosti zůstává. Osobně mě původní RPG Mário minul a za takový remake jsem rád. Člověk si užije kousek historické hry v nové a půvabném kabátu, což u her typu Mario je spíše žádoucí.
Dva typický nepřátelé spolu
Příběh ve hrách s Mariem není nikdy to hlavní, a i tady se jedná o běžnou omáčku, bez nějakého hlubšího smysl, ale Nintendu to prochází desítky let a dokud neudělají hru s kvalitním příběhem, tak asi procházet ještě dlouho bude.
Bowser znovu unesl princeznu Peach, což představuje obvyklou misi pro Maria a jeho tým. Takto začne hra odhalovat svůj tahový souboj a základní prvky hratelnosti. Nicméně po chvilce hraní dojde k neočekávanému zvratu. Během záchranné mise na Bowserově hradě spadne obří meč jménem Smithy, který roztrhá duhovou hvězdnou dráhu na sedm kousků.
Mario, Peach a Bowser se musí spojit proti společnému nepříteli, dobýt zpět pevnost a shromáždit všech sedm hvězdných úlomků, díky kterým dokáží porazit Smithyho. Tuto trojici obohatí cestou ještě Mallow a Gen, kteří mají svoje vlastní trable, které jim pomůžeme cestou taktéž vyřešit.
Díky tomu se nám spojí jinak nesmiřitelní nepřátelé, kteří jednou také spolupracují mimo nejrůznější párty hry. Příběhová složka tu je ve hře je i spousta nejrůznějších dialogů, ale bohužel stejně jako originál neobsahují žádný dabing.
Některé dialogy a interakce mezi postavami je vtipná a je rozhodně škoda, že neobsahuje hlas. I když je to RPG, tak nečekejte plno dialogů s možnostmi, nějakým rozhodováním, nebo škálu vedlejších příběhových linek. Vše je v silných mantinelech Mario her.
Tahové souboje někdy nudí
Kdo hrál jakoukoliv jinou jRPG hru s tahovým soubojem, tak zná základní principy a ani tady se nic nemění. Souboj je o taktice a přemýšlení dopředu. Posupně jak jsou nalosované tahy je jednotlivé postavy zahrávají dle naší volby, kdy je možné útočit na určitého nepřítele, využít nějaký podpůrný předmět či lektvar, nebo speciální schopnost a takto stále dokola, dokud jedna ze stran není poražena.
Jediná změna je ta, že lze využívat správného načasování a zvýšit intenzitu útoku případně obrany, když ve správný čas zmáčkneme dané tlačítko. Něco jako v rytmické hře, kdy jsme odměňováni za zmačknutí tlačítek v ten správný čas neboli ve správném rytmu.
Natrénovat tyto komba zabere nějaký čas, ale velmi to usnadní celou hru, ale lze to i absolutně ignorovat a spíše se zaměřit na taktiku a správné využívání dostupných postav a jejich schopností. V aktivní partě mohou být pouze tři postavy z celkových pěti, ale lze je před soubojem rychle měnit dle potřeby, díky tomu hra neztrácí tempo.
Stále se opakující se souboje mohou časem i nudit, hlavně v úvodu, kdy je souboj jen o pár úderech a pokud se nebudete vyhýbat většině nepřátel, tak to dokáže velmi rychle otrávit, než se to konečně trošku rozjede, ale některé lokace jsou zbytečně natahované a plné jen podřadných nepřátel, které je snadné porazit a jen zdržují a nudí.
Vše není jen o soubojích
Kromě stále opakujících se soubojů je zde i kladen menší důraz na prozkoumávání jednotlivých světů a herních ploch. Některé části obsahují i různé jednoduché minihry, nebo hádanky či skákající pasáže, ale jedná se spíše jen o drobný zpestřující doplněk, jelikož žádná z těchto částí nemá výraznou hloubku a opravdu se jedná jen o chvilkové zpestření.
I když jsem v úvodu zmínil, že hra se dočkala vylepšení jen po vizuální stránce, která nyní působí hezky kresleně, tak jak bychom čekali i jiné hry z dílny Nintenda, tak pár prvků bylo vylepšeno či přidáno. Jedná se o takové základní věci, které by ani nejskalnější fanoušci neodpustili, kdyby hra neměla.
Jedná se především o automatické ukládání, rychlejší načítání, lepší práce s inventářem a přidání fast travel mechanik, tak aby hráč nemusel bloudit po lokaci v případě, že se ztratí. Zmodernizovaní se dočkalo samozřejmě i ozvučení, které si jako celá hra nachovala nostalgický prvek, jen aby se příjemněji poslouchal na moderních výstupech.
Verdikt
Super Mario RPG není hrou, která by opět oslovila miliony fanoušků, jako v případě Super Mario Bros. Wonder. Nicméně se jedná o skvělou vstupní bránu pro začínající hráče RPG her či mladších hráčů, kteří by se rádi přesunuli postupně k složitějším hrám. Také hra potěší všechny skalní fanoušky Maria a ty tak dostanou další deset až dvanáct hodin svých oblíbených postav.
Komentujte