Recenze Two Point Campus – je libo školu kouzel, rytířství, nebo snad vědy

Foto: SEGA

Budování nemocnice máme již plné zuby a léčení nevděčných pacientů jakbysmet. Proto už nebudeme léčit nafouklé hlavy, nebo jiné bizardní nemoci a vrhneme se na budování vlastní školy.  Kdo by se přeci nechtěl starat na místo nevrlých pacientů o věčně nespokojené studenty?

Původní Theme Hospital vyšel již v roce 1997 a i přes obrovský úspěch jsme se žádného dalšího pokračování nedočkali. Až do roku 2018, kdy přišlo studio Two point s hrou Two Point Hospital, která je duchovním nástupcem této legendy. I když to pro studio byla jejich první hra, tak si s tímto projektem poradili na jedničku a vzdali veškerý hold původní hře.

Jejich další práce se přesunuly k zcela novému projektu, který se sice drží základního konceptu hratelnosti a zpracování, ale jinak je zcela odlišný. Osobně mě ale námět budování školního kampusu, nebo respektive celého školního areálu nikterak nenadchl.

Foto: SEGA

Nicméně jsem se rozhodl oprostit od svých prvotních pocitů a hru pořádně otestovat, a nakonec tento námět do světa Two Point perfektně zapadl.

Školství je řehole

Hned na začátku se DNA série nezapře a hráči původní nemocnice budou ve hře jako ryba ve vodě. Ale také hned prvním úkolem zjistíme, jak moc hra odlišná je. Sice také musíme řádně hospodařit, aby vše bylo vchodu. Najímat zaměstnance a za ty kvalitní samozřejmě zaplatíme více. Hlavně je potřeba mít dostatek peněz pro další růst o nové místnosti, předměty a pozemky.

Foto: SEGA

Nicméně starání o pacienty je krátkodobé, prostě a jednoduše zjistit diagnózu a vyléčit. Student je ve škole několik let, pokud ho nevyrazíte. Tím pádem je ke každému potřeba přistupovat jinak, a to z dlouhodobého hlediska. To znamená, že jejich potřeby jsou pro nás důležitější, a co je ze všeho nejdůležitější je prospěch.

Samozřejmě základem je vyučování, takže je potřeba vybudovat dostatek poslucháren, výukových prostor, které se odvíjejí od zaměření školy. Ta se může věnovat třeba vědě, ekonomice, gastronomii, ale také několika bizarnostem, jakými jsou rytířství, nebo magie. Jednotlivé obory lze i různě kombinovat, ale zase není dobré toho pospojovat příliš a nemít žádné zaměření.

Samotné budování je snadné, každá místnost má svojí minimální rozlohu, ale velikost je jen na nás a na našem plánování, aby se nám do omezených prostor budovy všechno vešlo. Pak umístíme dveře, okna a zbývá vybavení. Některé vybavení je nutné a bez něho je místnost nefunkční jiné zase dobrovolné a zvyšuje spokojenost profesorů a studentů, což se pak odráží na jejich prospěchu a hodnocení školy.

Foto: SEGA

I přes vcelku jednoduchý způsob stavby, je i zábavný a každý si najde to svoje. Někoho bude bavit si lámat hlavu s rozložením, aby do prostor vměstnal všechny místnosti a předměty, které potřebuje, někdo jiný si zase vyhraje s dekoracemi a uspořádáním.

Potřeby studentů jsou svaté

Jak jsem zmínil, že je potřeba se starat o potřeby studentů, tak se nejedná jen o to, aby si měli kam odskočit, kde přespat či se kde vysprchovat, nebo koupit svačinu. Studenti chtějí také nějakou zábavu a kulturní vyžití. K tomu kromě pořádání večírků slouží nejrůznější kluby, sportoviště a školní akce.

Foto: SEGA

K lepšímu prospěchu je potřeba občas naplánovat i nějaké to doučování, nebo školení pro profesora. S tím ale narážíme na jeden technický problém, a to je že někdy studenti neposlouchají a když mají něco naplánovaného, tak se místo toho poflakují okolo a nevědí co dělat. A bohužel to není tím, že by chtěli zatahovat, ale spíše se jedná o technickou chybku.

Nicméně život studentů je plný života a humoru. Takže můžeme sledovat různé vtipné situace a minipříběhy. Což hráče občas donutí si přiblížit obrazovku z výšin a zaměřit se na jednotlivé situace a dění na kampusu.

Foto: SEGA

K dispozici je dvanáct map, na kterých je možné budovat svoji školu buď v sandboxovém režimu, nebo v kampani, která z počátku nabízí jednoduché úkoly a postupem času výzev přibývá. Každá mapa skýtá i jiná úskalí a problémy, takže všude je hra poněkud jiná.

K tomu se dostávám i k menším problémům. První je již zmíněná umělá inteligence, která občas velmi zlobí a škodí snaze hráče mít co nejprestižnější školu. Druhou věcí je, že spokojenost, a hlavně prestiž je závislá na počtu postavených místností a jejich plnost nejrůznějších předmětů.

Foto: SEGA

Takže ze začátku, kdy je velká část obsahu ještě zamčená si hráči mohou vyhrát s estetikou a pěkným uspořádáním všech předmětů, ale v pozdější fázi hry je to jen o to narvat do jednotlivých místností, co možná nejvíce předmětů. Nikoho nezajímá, že má stroj na dezinfekci rukou dva metry od sebe, ale když má dva v jedné místnosti, tak je hygiena hned lepší a student spokojenější.

Verdikt

Two Point Campus rozhodně nikoho nezklame a jedná se o nadprůměrný počin, který bohužel shazují dvě velké chyby. Ale ty vesměs hráči pocítí až po několika hodinách hraní v konečných fázích hry, ale jinak si užijí dost ztřeštěné zábavy plné plánování a managmentu. Velmi mě potěšilo, jak vývojáři dokázali zachovat původní koncept, a přitom je hra úplně jiná než předchozí počin.

Two Point Campus

8

Hodnocení

8.0/10

Klady

  • Jednotlivá studijní zaměření
  • Skvělé animace
  • Plno vtipných situací a minipříběhů
  • Jednoduché ovládání a budování

Zápory

  • Umělá Inteligence
  • Prestiž místnosti je odvozená od počtu předmětů
  • Málo dekoračních předmětů
Hodnotit text
[Celkem hlasu: 0 Prumer: 0]

Komentujte

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozornit na