Recenze Wild Hearts – probuďte v sobě lovce
Foto: EA
Lov nejrůznějších monster začíná, a to i mimo slavnou sérii Monster Hunter, nebo temného Zaklínače. Wild Hearts je nová hra z programu EA Originals od známého vývojářského celku Omega Force, které stálo za hity, jako jsou Hyrule Warriors, Fire Emblem Warriors: Three Hopes, One Piece: Pirate Warriors. Nicméně se jedná o tituly převážně pro Nintendo Switch a hry tohoto ražení. Tentokrát se dostali vývojáři do trošku jiných vod a nevedli si vůbec špatně.
Než více zabředneme do hodnocení hry, tak bych z kraje nejdříve vývojáře pochválil, s jakým respektem tvořili hru k přírodě, alespoň symbolicky v rámci náplně hry. Všechna monstra, ale i ostatní tvorové jsou inspirování skutečnými zvířaty našeho světa. Ty menší nemusíme pro získání surovin zabíjet, ale místo toho se k nim připlížit a pohladit. Tím získáme stejné množství jako ze zabití.
Když nějakého tvora zabijeme, tak u větších následuje poklona u těch menších rychlé doražení, aby se netrápila. Výtvory hráčů zůstávají v herním světě stále, dokud je někdo, nebo něco nerozbije. A i když se to na začátku zdálo, jako skvělá funkce, která slouží k uvěřitelnosti světa, tak v pozdější fázi si člověk všechno spojil s respektem vývojářů k přírodě.
Respekt k přírodě a samotnému lovu
Ale konce tlachání a jdeme na to nejdůležitější, a to je, jak se Wild Hearts povedlo. Hra se odehrává v zemi Azuma, která je inspirovaná feudálním Japonskem. Což je hned patrné od první minuty hry a je to cítit na postavách, atmosféře, architektuře i na celkové stylizaci. Ale většinu času hráč stráví v přírodě, kde nemusí zasazení tolik vnímat, pokud mu z nějakého důvodu feudální Japonsko nevoní.
Azuma již není tak bezpečnou zemí, jak bývalo, jelikož se příroda natahuje na lidská obydlí v podobě monster takzvaných Kemono. Zatímco, ti malý žijí jako jiná zvířata, tak ty největší přináší do země zkázu a smrt. Kromě devastace okolí a lidských výtvorů se nezdráhají ani životů.
Porot tu jsou lovci, kteří se zaměřují na lov Kemono a stalo se to pro ně živobytím. Jednoho takového lovce se chopí hráči. Po úvodní sekvenci a kontaktu z jedním Kemono si hráči následně upraví svoji postavu k obrazu svému.
Tento náš lovec se snaží o nastolení rovnováhy mezi lidmi a přírodními živly v podobě velikých monster. Možností, jak si našeho lovce upravit je opravdu obrovské množství. V tomto směru je hra až přiliž rozsáhlá, ale asi se najdou hráči, kteří to ocení.
To nejdůležitější na celé hře je samotný lov monster, který jako u Monster Hunter není otázkou jen několika minut. Nepřátelé zde nemají žádný měřič zdraví, a tak přesně nevíte, kdy se boj chýlí ke konci. Kemono několikrát za souboj i prchne, ale každým útěkem se hráč musí připravit na další sadu jiných útoků a větší dávku agrese.
Po nějakém čase a soubojích můžeme poškození vypozorovat přímo na těle nepřítele. Jelikož po fázích dochází k poškozování monstra či odsekávání některých částí těla. Musím říct, že ulovení velkých monster dodá slušný pocti zadostiučinění. Nebýt občas zlobící kamery a nepříliš povedenému šplhání po Kemono, které není naštěstí nutné využívat, tak by v tomto směru i svého staršího soka v podobě Monster Hunter hra překonala.
Stavba pastí a táborů
Co dělá Wild Hearts výrazně odlišný od konkurenčních titulů je možnost stavby, a to jak při soubojích, tak mimo ně. V každém ze tří regionů je na několika místech možné si stavět svůj tábor. Nicméně každá stavba nejenže něco stojí, ale také ubírá místo. Jednodušeji řečeno v každé oblasti kempu nemůže hráč postavit všechny stavby. Každým dalším místem se zvyšují možnosti a počet staveb odvíjejícího od druhu (každé místo přidá možnost určitého typu staveb). Tyto základny lze i za další suroviny vylepšovat a opět rozšiřovat.
Staveb je velké množství a je potřeba přemýšlet, kde si, co postavit. Třeba ohniště slouží k přijmutí zakázky mimo město, nebo požádání o pomoc online, stan zase k rychlému cestování, kovárna k vylepšování zbraní a zbroje, hlídková věž k odhalení polohy monster a mnoho dalších staveb potřebné pro crafting, získání surovin či další pomoci.
Je třeba nesmyslné mít dva stany u blízkých kempů, ale vše si hezky rozložit po mapě, abyste neustále měli to nejdůležitější na dosah. V každé oblasti jsem si pak postavil hlavní kemp, kde jsem měl hlavně věci na výrobu a pokud to bylo možné, tak do jednoho místa si dát skoro vše.
Stavění přímo v boji je překvapivě intuitivní a zábavné. Ze začátku jsem se tohohle prvku bál, ale překvapivě je chytlavý. Ze začátku stavíte jen kostky, přes které se dostanete výše, a tak můžete zasáhnout monstrum z větší výšky a větší silou, nebo postavit platformu na zrychlení a opět uštědření silnějšího útoku.
Po čase a získaných zkušeností si hráči dle stromu odemykají další a další stavby, jak pro kemp, tak boj. Pak je možné v soubojích využívat i různé pasti, jako je střílna, obří palice a mnoho dalšího. Parádní je to při hře s dalšími lovci, kdy každý staví něco a stavby využívají všichni hráči, dokud je monstrum nesloží k zemi.
Díky tomu jsou souboje daleko akčnějšími a délka soubojů, pak není zas tak hrozná. Online pomoc si lze přivolat pomocí táborového ohně a hráč může nabídnout svoji pomoc u magických tabulí, které se nachází pomalu na každém rohu. Po souboji dostane každý hráč odměnu za úspěšný lov a vrátí se do své hry.
Odlišná prostředí a zbraně
Již jsem zmínil, že se ve hře nachází tři odlišné prostředí. V každém z nich najdeme nejen jinou floru, ale i faunu, tedy v každé jsou jiná monstra. První lokací je silně zarostlá džungle plná potůčků a jezírek. Ve druhého lokaci nalezneme písečné pláže a třetí lokace je inspirovaná zasněženými horami. Jednotlivá prostředí jsou zpracována velmi pěkně a každá má svoje dominanty. Ani rozlohou se nejedná o žádné prcky.
Pak je tu ještě čtvrtá oblast, a to velkoměsto Minato. To slouží k obchodování, posouvání v příběhu, příjímání dalších zakázek a úkolů, nebo komunikaci s obyvateli a přáteli lovce. Jinak je zde možné dělat i to co v kempu, jen je zde vše větší, a hezčí a nemusíte zde všechno stavět.
Zbraně lze také v kovárně výrazně vylepšovat a musím říct, že vylepšovací strom zbraně je pomalu stejně obsáhlý jako samotné postavy. Zbraní je v úvodu pět a postupně se odemykají další a další, ale dostaneme se pouze na necelý dvojnásobek úvodní nabídky.
První zbraní je katana, s kterou všichni hráči začínají, ale po chvilce je možné si vyrobit další, a to třeba luk, maul, nodachi, nebo takovou menší odlišnost, kterou je útočný deštník. Následně se odemkne ruční kanón, hůl karakuri (Karakuri se jmenují i bojové stavby) a malé čepele.
Sice se to může zdát jako malá nabídka, ale za mě je to plně dostačující. Každá zbraň je zcela odlišná a nabízí jiný zážitek a speciální útoky.
Verdikt
Wild Hearts je hrou která se v loveckém RPG rozhodně neztratí a důstojně se může postavit k Monster Hunterovi jako k sobě rovnému. Zkoumat prostředí, zabíjet monstra a stavět je velmi zábavné a v tomto směru hra vyniká. Bohužel se najde ale i dosti chyb, jako je slabší vizuál, který je v mnoha ohledech pěkný, ale občas mu něco chybí. Horší to je u frameratu, který se často propadá při kooperaci a možností nastavení grafiky vs. snímkování je hodně limitující. Zase vývojáři skvěle zvládli připojování k dalším hráčům, které je rychlé a bez problému. Dobře je na tom i haptická odezva na PS5.
Wild Hearts
Klady
- Zábavné soboje s kemono
- Možnosti budování táborů a crafting
- Stavění pastí a podpůrných staveb v soubojích
- Vnímání přírody a hudební doprovod
Zápory
- Propady snímkové frekvence
- V některých oblastech slabší grafické zpracování
- Občas chaotická kamera
Komentujte