Recenze Wolcen: Lord of Mayhem – nový král mezi diablovkami?

Démoni jsou drzá sebranka.

Nejen, že jich je hodně, ale často překračují hranice dobrého chování a rozhodnou se sebrat si svůj kousek ráje pro sebe. O tom žádná, každý potřebuje místo k životu, i když tomu pekelnému. Jenže aktuální situace v krvavém světě Wolcenu nahrává lidem, a těm se rozhodně nezamlouvá stát se potravou krvelačných příšer.

Do boje tak nastupuje armáda Nejvyšších Inkvizitorů – Děti Heimlocka. Nekompromisní likvidátoři všeho démonského, bratři a sestry ve zbrani kterým se rohaté stvůry doslova hnusí.

Jaké je pak překvapení když při brutálním masakru celé čety v sobě jeden z bratrstva objeví aspekt, který tak úplně nesedí do svatého kánonu. Spíš naopak.

A tak se stává z policajta zloděj. Vyvrženec, heretik a zrádce. Aby toho nebylo málo, po krku mu jde nejen vlastní rodina ale i nepřátelé.

To vám dokáže pokazit den…

Příběh ze šuplíku

Právě vy se chopíte role Ascendanta. Nově probuzeného, který prozatím záhadnou sílu neovládá. Nastupujete na cestu k vlastní záchraně, taky k záchraně světa (jak jinak) a při útěku sekáte hlavy představitelům Kultu Spáčů. Pradávnému společenství démonských bytostí, kteří stojí za výpady do světa lidí. Jen ať si smlsnou vlastní medicíny. Protože jak se ukazuje záhy, Ascendant spíš tíhne k rohatým než k lidem.

Na zátylek vám ale dýchají Děti Heimlocka. I když pravdu se postupně dozvíte.

Příběh je jak vystřižený z klasické temné fantasy z devadesátek. Vidíme tu prvky starého dobrého Warhammmeru, tak trochu Diabla, ale spíš ucítíme nádech opravdu povedených šestákových povídek mladého nadějného spisovatele, co si pár let píše do šuplíku.

To vůbec nevadí, protože k Wolcenu takový příběh sedí přesně tak, jako přilba na hlavu rytíře. Všechno je protkané temnou atmosférou kobek, nekropolí, ale i prosluněných lesů, kde vás budou očuchávat obří medvědi. Vše v překrásné grafice akčního izometrickou RPG, povedeně rychlé a svižné „diablovce“.

Toliko k příběhu a světu. Protože jak už je u „diablovek“ zvykem, prim tu bude hrát především systém schopností a různorodost při tvoření vašeho (doufejme) neporazitelného Ascendanta.

Mečem i knihou

Hned na začátku máte ve hře Wolcen: Lords of Mayhem na výběr ze tří povolání. Avšak vliv na váš herní styl má tato volba pramalý. Je to jen výběr začátečního vybavení, které vypadne z každé další potvory nebo ho pořídíte u obchodníka.

Takže sbohem předdefinovaným charakterům. Ve hře je kladen ohromný důraz na variabilitu a gameplay si dokážete po libosti přizpůsobit tomu, co se vám nejlépe hraje. Strom dovedností je tu demonstrován v překrásném a komplexním kruhovém systému zvaný Gate of Fates. Je páteří celé hry a nutno dodat, že si na něm někdo dal záležet. Připomíná ohromnou hvězdnou soustavu schopností z Path of Exile, ale oproti nekorunovanému králi akčních izometrických RPG působí jednodušeji a přehledněji.

Strom je rozdělen do tří barev. Červená barva demonstruje sílu, odolnost a boj na blízko. Zelená obratnost, střelbu nebo znalost jedů. Fialová barva zaštiťuje kouzelníky, čaroděje, nekromanty a všechny co využívají spíše moudrosti než hrubé síly.

Pasivní schopnosti jsou následně rozdělené do jednotlivých oddílů pojmenovaných podle určitého zaměření. V tomto oddílu vévodí tři větší pasivní schopnosti, které vám zásadně změní styl vašeho likvidování nepřátel. Je libo střílet projektily rychleji a ve větším počtu? Nebo se kdykoliv rozzuřit? Lépe využívat štít k boji? Není problém. Stačí si vybrat odvětví a vytěžit ho na maximum.
Celkem je tu 21 tříd, které mezi sebou můžete libovolně kombinovat a doplňovat tradičními i méně tradičními způsoby (k tomu níže). Za každý dosažený nový level vašeho avatara získáte jeden bod dovednosti, který můžete investovat do jednotlivých pasivních schopností a dál tak sílíte.

Celý strom je pak ještě o to variabilnější, že dokáže rotovat v kruhu. Tyto kruhy najdete ve Wolcen: Lords of Mayhem celkem tři. Od základního kruhu, kde jsou tři odvětví hlavního zaměření, se možnosti jak hrdinu rozvíjet vždy znásobí. Střední má celkem šest různých škol a různých pasivních dovedností až po vnější nejrozsáhlejší kruh, kde jich je dvanáct. Propojováním a rotací kruhů tak můžete namixovat opravdu cokoliv. Od čaroděje s pistolí až po zabijáka s dvěma meči.

Pasivní dovednosti ale samozřejmě nestačí. Je nutno naučit se se zbraněmi pár triků a tak tu máme Enneracty. Aktivní schopnosti, které buď vymlátíte v podobě speciálních orbů z nepřátel a padají z nich jako kořist, nebo je koupíte u čarodějky Demetry ve městě.

Jsou vázány na zbraně, které zrovna používáme a dají se vylepšovat a modifikovat. Je jich pěkná řádka a každá z nich představuje jistou strategii do bitvy. S mečem můžeme spouštět útok s krvácivým efektem a rozřezat nepřátele na kusy. Nebo s ním můžeme házet, najít slabinu ve zbroji či skočit a udeřit do země. Přidejte k meči štít a máme z hrdiny tanka vrhajícího se bezhlavě do bitevní vřavy.

Vyměňte štít za knihu a máme čaroděje s mečem který si klidně na pomoc přivolá spojence z hrobu. Místo knihy popadněte pistoli a stojí před vámi rychlý zabiják schopný házet pasti, pálit jedovaté projektily a stavět nebezpečné střílny.

Díky zmíněným modifikacím samotných Enneractů můžete dokonce změnit i povahu samotné schopnosti. Elektrický paprsek bude najednou ohnivý, místo chatrné zombie vyvoláte rovnou éterického čaroděje nebo posílíte léčivý efekt. Variabilita je skutečně veliká a vy si tak můžete vytvořit přesně takového hrdinu, za jakého vás bude bavit krájet obludy na cáry.

Mezi vůlí a zuřivostí

Vaším zdrojem a energií tentokrát nebude modravá mana. Červený ukazatel životů zůstává, ale energii tu demonstrují pouhé dvě veličiny. Willpower a Rage. Fialová Willpower se doplňuje automaticky, když neútočíte a sežerou jí buď kouzla nebo útoky na blízko. V praxi to znamená, že čím víc „ztrácíte hlavu“ a bušíte do nepřítele jako barbar, tím víc jste zuřiví. Oranžovou Rage zase využijete při spouštění schopností, které často souvisí s hrubou silou. Jak Zuřivost ustupuje, přelévá se do Willpower. A tak dynamicky přeléváte vůli a zuřivost a snažíte si zachovat zdravý rozum.

Nakombinovat schopnosti a dovednosti je však překvapivě intuitivní a rychlost boje samotného tak nic zvlášť nebrzdí (kromě případného úmrtí). Je to velmi svěží prvek, který skutečně dopomáhá k tomu, abyste hordami nepřátel mohli projíždět jako pila bez ohledu na manu nebo nedostatek energie. Dobrá kombinace nebo nápad a využití několika schopností, ať už těch pasivních nebo aktivních z vás udělají doslova mlýnek na maso.

V současné chvíli už existují návody a internetové stránky, kde vám dopodrobna vysvětlí, jaké kombinace jsou nejúčinnější a se kterými vyhladíte všechno v dohledu během několika mžiků oka. Ovšem oproti těžkému a málo přístupnému rozlehlému systému v PoE, kde se bez hlubších znalostí neobejdete, je ve Wolcen: LoM opravdu zábava vyzkoušet si i takové sestavy, které vám samotným dopřejí satisfakci v podobě efektivní (i efektní) demolice soupeřů. Zkuste na okamžik popustit uzdu, buďte vy tím experimentátorem a zkoušejte.

Napomůže vám i fakt, že restart dovednostních bodů nestojí zas tolik, jak by se na první pohled zdálo, můžete jej učinit kdykoliv a kolikrát se vám zachce a samotný „rotační“ systém v pasivním stromu dovedností, kde se díky otočení kruhových částí rázem stanete z bojovníka čarodějem. Pak stačí přeházet šest aktivních dovedností (které si můžete vyměnit libovolně kdykoliv mimo boj), popadnout jinou zbraň a jedeme. Vše je vyřízené během pár minut.

Ještě k atributům postavy. Vaše tělesná schránka je zde prezentována pouhými čtyřmi veličinami. Za každý dosažený level máte k dispozici rovných deset bodů které můžete libovolně rozdělovat. A zase tu platí to volné pravidlo – dle libosti. Protože každá ze statistik dělá něco užitečného. Agilita vám zvýší rychlost útoku i sesílání kouzel, Toughness zase životy. Wisdom vám poradí jak používat efektně jedy nebo krvácení. V závěru si můžete rozmyslet, jestli budete chtít vašeho zabijáka s noži rychlého a freneticky pobíhajícího kolem nepřátel nebo takového co ví kam píchnout a stačí mu jeden přesný zásah.

Co se týče arzenálu, máme tu klasické i méně známé nástroje na způsobování bolesti. Vedle mečů a seker tu jsou i pistole nebo magické katalizátory v podobě kadidelnic a knih. Hodně zajímavá začíná hra být v otázce kooperace s přáteli. Některé schopnosti totiž spouští plošný podpůrný efekt, léčí spojence nebo dokonce lákají nepřátele na vás, místo aby volně běhali za kamarádem, co všechno kropí z dálky lukem. To značí, že hra je připravena na spolupráci.

Nejvíc zatím ve Wolcen: Lords of Mayhem využijete sólovou dráhu (viz níže offline a online režim), ale zábava při hraní s kamarády tomu všemu dává ještě další rozměr. Bohužel, prozatím není Wolcen natolik otevřený a vybalancovaný, aby vám i přátelům umožnil dostatek zábavy a nutil vás k taktizaci. Když totiž sami dokážete vyhladit půl mapy během pěti vteřin, čtyři hráči rozboří už úplně všechno bez ohledu na jakoukoliv taktiku nebo nebezpečí nepřítele. Ale vrátka jsou tomu otevřená.

Démonická posvátnost a bossové

Díky příběhu se vám nakonec odemkne i vaše ultimátní síla a vy se tak naučíte ovládat svou pravou podstatu za kterou by vás Bratrstvo nejraději ukřižovalo. Je to váš aspect a těch je celkem pět. Můžete se díky tomu proměnit v pořádnou potvoru a rozcupovat nepřátele pěkně postaru, drápy a rohy. Oproti běžnému souboji takovou přeměnu určitě využijete u zdolání hlavních bossů nebo těžších nepřítel. Ti tak padají vskutku po desítkách, i když každého z nich cítíte. Mají své vlastní útoky a vy tak musíte uhýbat plamenům, kyselinám či výrům temné energie. Pokud nejste ve své ultimátní podobě, dopomoci k úhybu vám může netradičně jakýsi úskok nebo kotoul.

Ano, ve Wolcen: LoM můžete rollovat. Není to rozhodně otázka života a smrti jako v souls hrách, i tak vám často dopomůže dostat se rychle pryč z místa které vám rozhodně není příjemné.
Protože každý větší nepřítel má svoje vlastní speciální útoky. To se později ukazuje i u skutečně překrásných a nápaditých soubojích s hlavními záporáky, kteří postupně procházejí několika fázemi. Je pravdou, že pár jejich útoků vás může dokonce instantně složit k zemi (záleží jak moc jste experimentovali s dovednostmi a Gate of Fates). Žádný strach. Po tom, co vás knockoutuje některý z nepřátel máte k dispozici díky své démonické síle tři tokeny k oživení. Tedy třikrát vstát z mrtvých (Ježíš by záviděl). A i když všechny tři tokeny využijete, hra vás pošle buď před bránu u bosse, nebo k nejbližšímu záchytném bodu bez větší penalizace.

Souboje jsou tak zábavnější, hodně rychlé a na pohled velmi krásné.

Problémy v ráji

Samotný systém Wolcen: LoM funguje velmi dobře. Je zábavné cítit pod mečem každého nepřítele, k tomu je kosit po desítkách v krásných animacích a vyladěném zvuku.

Jenomže, jak už to někdy bývá, ne všechno je ideální. A v případě Wolcenu se brzy ukazují nedostatky takového rázu, že si až říkáte, jak s nimi mohla hra vyjít. Některé se dají přehlédnout, jiné zkazí zábavu ze hry nebo dokonce znemožní další postup.

Aby bylo jasno, Wolcen: LoM tvoří malé studio o pár lidech (WOLCEN Studio) a právě akční diablovka je jejich prvním počinem. Dá se tedy počítat, že nebudou mít dostatečnou podporu serverů nebo nestihnou reagovat na chyby pružněji.

Před vydáním byl o hru zájem o dost menší. Ihned po vydání se ale o Wolcenu začalo natolik mluvit, že počty potenciálních fanoušků se téměř ztrojnásobily. Bylo hned jasné, že takový nápor pár serverů neunese. To ovšem nebyl jediný problém. Autoři informovali o četných chybách, které dokonce zamezovali hrát online, i když servery běžely.

Tím pádem se hra rozdělila na online a offline režim. Notoričtí pařani nebo streameři tak nemuseli nešťastně plakat a vrhnout se do světa Wolcenu pěkně sami. Jenomže, jak se později zjistilo při nahození serverů, veškerý postup v offline se nepřenáší do online a to dokonce ani při odemknutí závěrečného endgame po dohrání hlavní příběhové linky. To v praxi znamenalo, že pokud si chcete v online s kamarády zahrát kýžený endgame hry, musíte si projít příběhem hezky od nuly s novou postavou. Autoři to rázem vysvětlili argumentem, že offline je otevřený modifikování a cheatování vašich hrdinů a slouží spíš jako zkušební režim.

Problémů ale přibývalo

Mizel postup postav, často se smazaly předměty, schopnosti nebo v nejhorším případě dokonce celé postavy (asi se propadly do pekel) a to větší části nových hráčů zadělalo na srdeční záchvat.

Tyto „chybky“ studio řešilo co nejrychleji. Vypadá to tedy tak, že se po vydání rozhodně nenudili a naskočili na noční. Nebo rovnou na týdenní šichtu, protože problémy nechodí samy.

Kromě „drobných“ bugů, kdy nešlo útočit na nepřítele nebo ho zraňovat, rostlo domnění, že některé pasivní schopnosti v Gate of Fates nefungují nebo fungují špatně. Tyto záležitosti do chvíle, kdy píši recenzi, přetrvávají a nejsou opravené.

Téměř ke konci vývoje byly také do hry vloženy Enneracty, které vyvolávají spojence. Zombie na blízko, s lukem a jednoho masitého zombie golema. Tito spojenci se ve většině případů chovají naprosto nelogicky. Neútočí na příšery přímo před sebou, nechávají do sebe mlátit a nevadí jim to (i s ohledem na to, že jsou nemrtví) a s kombinacemi nefunkčních pasivních modifikací se stal tento build prakticky nehratelný.

„Mušek“ je spousta a v současné době zaplňují vývojářské debatní fóra. I když na těchto zásadních či méně zásadních problémech studio velmi aktivně pracuje, dohání je jednoduchý fakt. Jsou na to prostě malí.

Z toho hlediska jim absolutně utekla zásadní věc – obsah hry.

Chybějící obsah

Kampaň má tři kapitoly, kdy ta třetí je kratší než víkend před školou. Ruku na srdce, takový trhák příběh rozhodně není. Jde v něm vidět inspirace od mnoha bratříčků, ať už to je zmíněný Warhammer, tak PoE ale především Diablo, kdy u některých monster očekáváme šťavnatou žalobu za sprostou kopii.

Konec hry a tím pádem i hlavní tahák izometrické akční mlátičky působí naprosto chudě. Připraven na další obsah, natěšený, upravený, učesaný a rozhodně jde vidět, kam autoři plánují směřovat. Jenže na to nemají čas (kvůli výše zmíněné záplavě chyb).

Jakmile dokončíte hlavní dějovou linii, získáte přístup k městu Stormfall, které můžete začít opečovávat. Staráte se o renovaci a vylepšení a s tím přichází brutální, naprosto nekompromisní opakující se grind. Sbíráte suroviny v jednoduchých dvou módech, které jsou od sebe prakticky nerozeznatelné. Buď vyrazíte do známých map v Missions, které jsou na vývěsce Mandates Board a nebo na delší obdobu Expeditions, kde je jediným rozdílem šroubovaná síla nepřátel. Nápadně to připomíná rifty z Diabla 3.

Toť vše. Nic víc, dámy a pánové. Žádné lovení nestvůr v partě s kamarády, žádné výpravy do nebezpečných podzemí nebo další lokace. Prostě pusto, prázdno.

A váš Ascendant najednou nemá do čeho seknout. Škoda, že jste se s ním nadřeli a vymýšleli ho desítky hodin.

Nástupce Diabla, konkurent PoE

Buďme upřímní. Wolcen: Lord of Mayhem je nádherná, dobře vymyšlená hra, které někdo ukradl kabát a boty. Působí nepatřičně prázdně, a i když víme, že jí stvořilo studio o pár lidech, náš verdikt musí být nekompromisní.

Wolcen není konkurent Path of Exile. Ne v současném stavu. Zatím to spíš vypadá, že pánové měli ještě chvilku zůstat zavření v předběžném přístupu a pořádně všechno odladit. Využít dosavadní nadšení nových hráčů by jim šlo určitě lépe, kdyby naservírovali (v rámci možností) bezproblémový produkt. Protože potenciál hra má ohromný.

Co se ale musí nechat, zachovává si svou tvář a rozhodně nepůsobí jako klon nebo prašivá kopie zmíněných generálů žánrů izometrických akčích RPG.

Držme tak Wolcenovi palce a třeba za půl roku vstane z popela. Jenže to už bude situace na trhu zcela jiná.

Wolcen: Lord of Mayhem – trailer

Wolcen: Lords of Mayhem

7

Hodnocení

7.0/10

Klady

• Krásná grafika a efekty
• Krásná grafika a efekty
• Svěží hratelnost
• Zábavné kombinace schopností

Zápory

• Velké množství chyb
• Strádající endgame
• Celková nedodělanost

Lumír Havlíček

- Je mu přes třicet - Čte, píše, kreslí a pokouší se sportovně lézt (climbing) - Má rád popkulturu a je ukecaný až běda - Zajímají ho horory, především C'thulhu Mythos - Pamatuje si na videokazety a doby bez internetu - Miluje Shaun Tana - Hrával Dračí doupě, deskovky a karetní hry - Od 2017 aktivně a pravidelně streamuje jako Mr_Chapadlák